Členové izraelského užšího, takzvaného bezpečnostního, kabinetu chtějí změnit nedávno přijatý kontroverzní zákon, podle něhož k vyhlášení války stačí souhlas premiéra a ministra obrany. Zákon, který prošel v parlamentu začátkem května, se setkal se značnou kritikou nejenom od veřejnosti, ale také od vlády.
Podle izraelských sdělovacích prostředků se nyní premiér Benjamin Netanjahu a ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová rozhodli vrátit zákon do původní podoby. Znamená to, že právo na vyhlášení války bez souhlasu celé vlády bude mít bezpečnostní kabinet, ne ale už jenom dvě osoby.
V bezpečnostním kabinetu musí být nejméně sedm členů - kromě předsedy vlády s určitostí ministři obrany, zahraničí a spravedlnosti a pak další ministři. Nyní je v této skupině deset stálých členů.
Šakedová má v následujícím měsíci zajistit návrat normy do původního stavu. Někteří poslanci ale poukazují na to, že i tak zůstane zákon problematický, protože premiér stále může v krajním případě o válce rozhodnout sám. Svolá-li totiž bezpečnostní kabinet velmi naléhavě, do několika minut, neumožní tím přítomnost všech jeho členů, protože nebudou schopni se v daném čase dostavit.
Zákon, který umožňoval v krajních případech vyhlásit válku premiérovi a ministrovi obrany bez souhlasu dalších, podle kritiků dával těmto dvěma politikům nepřiměřenou pravomoc. Očekávalo se také, že generální prokurátor Avichaj Mandelblit bude usilovat o zrušení zákona kvůli tomu, že je neústavní.
Začátkem května v parlamentu kontroverzní norma prošla pomerem hlasů u 62:41. Text neupřesňoval, co se myslí pojmem "krajní okolnosti", za nichž měl právo rozhodnout pouze premiér a ministr. O prosazení takové novely zákona usiloval Netanjahu od loňska.
