Při válce Izraele proti libanonskému Hizballáhu v roce 2006 se vláda i vrchní velení armády dopustily vážných chyb. Nařízení ofenzivy však za výslovnou chybu premiéra Ehuda Olmerta považovat nelze, protože jednal v zájmu státu.
K tomuto závěru dospěla vyšetřovací komise vedená bývalým soudcem Eliahem Winogradem, která dnes v Jeruzalémě zveřejnila svou závěrečnou zprávu jako výsledek asi ročního vyšetřování konfliktu.
"Shledali jsme závažné nedostatky v rozhodovacím procesu, a to jak na vojenské, tak politické úrovni," prohlásil Winograd na tiskové konferenci. Ofenzivu označil za "velký a závažný neúspěch", který nepřinesl vítězství nad militantním šíitským hnutím Hizballáh a neposílil postavení Izraele v regionu.
Zejména "vstoupit do války bez připravené jasné strategie, jak ji zase ukončit, bylo vážnou chybou", zdůraznil Winograd. Komise podle něj nestudovala osobní odpovědnost jednotlivých představitelů, "to ale neznamená, že by taková odpovědnost neexistovala," dodal.
Dokument oceňuje dílčí vojenské úspěchy a také statečnost a odvahu vojáků v boji, která se týká i letectva. Konstatuje ale, že zejména poslední ofenziva pozemních sil nebyla náležitě připravena.
Premiér nepochybil
Na druhé straně relativně očišťuje přímo premiéra Olmerta, protože neshledává žádné jeho konkrétní pochybení během války. Konstatuje výslovně, že na základě tehdy dostupných informací "jednal v zájmu státu Izrael".
Také podle odborníků izraelského ministerstva obrany z konečné zprávy o postupu izraelského kabinetu při válce proti libanonskému Hizballáhu v roce 2006 vyplývá, že premiér Olmert ve svém jednání nepochybil. Premiérova rozhodnutí a jeho přístup k poslední ofenzivě byla rozumná, tvrdí odborníci podle agentury AP v první reakci na zveřejnění zprávy.
Islamistické hnutí Hizballáh, proti němuž izraelský zásah směřoval, vidí v závěrech potvrzení svého vítězství. "Zpráva potvrzuje to, co Hizballáh tvrdí už dlouho: Izrael naprosto neuspěl při uskutečňování svých cílů a izraelská armáda utrpěla od Hizballáhu porážku," prohlásil mluvčí hnutí Husajn Rahál. "Libanon dokázal přes všechny ztráty zvítězit ve válce, kterou Izrael proti němu rozpoutal," dodal.
V izraelských vládních kruzích vyvolala zpráva značnou úlevu, protože neposkytla opozici argumenty ke zvýšení tlaku na odstoupení kabinetu. "Kritika vyplývající ze zprávy je mírnější než z předběžných informací publikovaných dříve. Jsme spokojeni," řekla agentuře AFP osoba z premiérova okolí, která nechtěla být jmenována. Loňské předběžné závěry totiž mluvily o osobní zodpovědnosti premiéra za neúspěšné tažení.
Izrael bojoval v létě roku 2006 34 dní proti Hizballáhu, který těsně před zahájením bojů unesl do Libanonu dva izraelské vojáky. Oba jsou stále v zajetí, boje tedy v tomto směru zvratu nedosáhly. Vyžádaly si ale na libanonské straně přes 1200 mrtvých, převážně civilistů, na izraelské 160 obětí, hlavně vojáků.
Olmert na pranýři
Premiér byl obzvlášť ostře kritizován za to, že dal souhlas s pozemní ofenzivou jen 60 hodin před uzavřením příměří. Za tyto poslední necelé tři bojů dny padlo 33 izraelských vojáků.
Toto vyznění zřejmě bude znamenat významné posílení pozice premiéra Olmerta, jehož kabinet vedený centristickou stranou Vpřed přišel o parlamentní většinu. Opačný výsledek by asi znamenal velký tlak na jeho odstoupení. Již dříve museli v této souvislosti odstoupit ministr obrany Amir Perec a náčelník generálního štábu armády Dan Haluc.
I když Olmertova popularita v Izraeli velmi rychle klesá, podle odborníků si žádná z koaličních stran předčasné volby nepřeje. Předpokládají totiž, že největší prospěch by z nich měl pravicový Likud Benjamina Netanjahua. V současnosti Olmerta podporuje 67 ze 120 poslanců. Strana práce má v parlamentu 19 zástupců. Řádným termínem příštích parlamentních voleb je listopad 2010.
Foto: AP
