Izraelské tajné služby doporučily politikům obnovit mírové rozhovory s Palestinci, pokud chce Izrael posílit svou diplomatickou pozici a zmírnit napětí vyvolané událostmi v arabském světě. Jak dnes napsal izraelský deník Haarec, v nedávných týdnech se v tomto smyslu vyjádřilo ministerstvo zahraničí, vojenská rozvědka, zpravodajská služba Mossad i kontrašpionáž Šin Bet.
Palestinské vedení se ještě tento měsíc chystá požádat Valné shromáždění OSN o jednostranné uznání palestinského státu.
Většina vyjmenovaných izraelských pracovišť se ve svých odborných posudcích shoduje v tom, že politické změny v arabských státech mohou být pro Izrael hrozbou, ale také příležitostí ke zlepšení svého diplomatického postavení. "Všechna doporučují pokrok ve vztahu k Palestincům," sdělil deníku diplomatický zdroj blízký ministru obrany Ehudovi Barakovi.
Na nedávných schůzkách členů vlády odpovídajících za bezpečnost prý Barak řekl premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že by se vláda měla soustředit na státní zájmy, nikoli na téma národní cti. Domnívá se také, že neprokáže-li Izrael vážný zájem o mírový proces, bude v očích západních spojenců vnímán jako země, která dělá potíže. "Vyhrocováním napětí ve vztahu k Palestincům si říkáme o izolaci," řekl Barak.
Podle něj by se osmičlenná ministerská bezpečnostní skupina neměla zabývat taktickými záležitostmi, jako je například omluva Turecku za loňský zásah proti flotile směřující do Gazy nebo evakuace velvyslanectví v Káhiře, nýbrž tématy strategickými. K nim patří postavení Izraele na Blízkém východě.
S blížícím se termínem hlasování o palestinském státě v OSN vyjednává ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová a s ní Francie a Španělsko s palestinskou samosprávou o dohodě, která by umožnila evropské sedmadvacítce hlasovat ve Valném shromáždění OSN pro zvýšení statusu samosprávy.
Evropané se snaží také přimět USA, aby se hlasování zdržely a aby dál Palestincům poskytovaly finanční pomoc. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás má výměnou za to slíbit, že nepožene Izrael před Mezinárodní trestní soud v Haagu.
Abbás podle diplomatů, kteří se vyjednávání účastní, EU informoval, že se nehodlá 20. září obrátit na Radu bezpečnosti OSN se žádostí o uznání palestinského státu za plnohodnotného člena OSN. Protože je jisté, že USA by při hlasování v Radě použily práva veto, rozhodl se Abbás obrátit se na VS OSN. Jeho rezoluce jsou méně závazné, avšak tímto krokem Abbás zřejmě získá evropské hlasy.
V dohodě, o níž se intenzivně vyjednává, jsou tyto body:
- Palestinci požádají VS OSN o zvýšení statusu na úroveň podobnou té, jakou má Vatikán, který je stálým pozorovatelem. Palestinci tak získají přístup do mnoha mezinárodních organizací.
- Blok evropských zemí bude hlasovat pro rezoluci, která ale nebude od členů EU požadovat individuální uznání palestinského státu na bilaterální úrovni. To je bod, kterým svůj hlas podmiňují Německo a Itálie. Podaří-li se ho dojednat, předpokládá se, že pro rezoluci bude aspoň 20 z členských států unie.
- Palestinci se mají zavázat, že hned po hlasování ve VS OSN obnoví bez podmínek mírová jednání s Izraelem.
- Text rezoluce má být vyvážený a má obsahovat předpoklad, že mírová jednání budou vedena z pohledu hranic palestinského území z roku 1967, tedy z doby před tehdejší válkou, při níž Izraelci část palestinských území zabrali, a rovněž z pohledu územní výměny.
Do konzultací o obsahu rezoluce jsou zapojeny také Německo, Británie a Itálie. Dohoda s Německem je údajně na dosah. Ashtonová a pět největších evropských států se prý snaží zabránit rozdělení unie kvůli palestinskému tématu. "Učiníme vše, co je možné, aby se Německo nedostalo do izolace," sdělil Haarecu jeden z evropských diplomatů.
