Izraelský premiér Netanjahu míří k dalšímu volebnímu vítězství

Zahraničí
10. 4. 2019 07:29
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Úterní izraelské parlamentní volby těsně vyhrála vládní strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Po sečtení 97 procent hlasů bude mít Likud ve 120členném parlamentu 35 křesel, což je stejně jako rivalská středová koalice Modrá a bílá. Podle listu The Times of Israel má ale Netanjahu otevřenou cestu k pátému premiérskému mandátu, neboť jeho blok pravicových stran se bude moci opřít o většinu 65 křesel.

Spojené státy, které jsou klíčovým izraelským spojencem, mezitím uvedly, že se těší na další spolupráci s Jeruzalémem. Washington je rovněž přesvědčen, že budoucí izraelská vláda, ať již bude jakákoli, bude pokračovat v těsném vztahu s USA.

Likud si po sečtení takřka všech hlasů drží nad koalicí Modrá a bílá náskok v podobě 0,3 procentního bodu. Volební komise nyní začala sčítat hlasovací lístky odevzdané na vojenských základnách a na zahraničních diplomatických misích. The Times of Israel poznamenal, že vojáci spíše tíhnou k pravici, což může náskok Netanjahuova bloku ještě mírně zvýšit.

Sčítání těchto zbylých hlasů je časově náročnější, neboť úřady ověřují, zda vojáci nevolili dvakrát - jednou doma a podruhé na základnách, vysvětlila izraelská média. Výsledky je proto možné očekávat dnes odpoledne.

Netanjahu se prohlásil za vítěze voleb již krátce poté, co odhady po zavření hlasovacích místností připsaly premiérově pravicovému bloku parlamentní většinu. V projevu k sympatizantům označil výsledek za takřka neuvěřitelný.

Pokud devětašedesátiletý Netanjahu volby vyhraje a podaří se mu sestavit vládu, bude to jeho pátý mandát. Stane se tak nejdéle sloužícím izraelským premiérem v dějinách státu.

Za vítěze se označil i Netanjahuův rival a někdejší šéf generálního štábu izraelské armády Benny Ganc, když dva ze tří odhadů televizí označily jeho středovou koalici Modrá a bílá za nejsilnější politickou sílu ve 120členném Knesetu.

Volebního klání se zúčastnilo 47 stran, které pro vstup do parlamentu musí překonat hranici 3,25 procenta hlasů. Hlasovat mohlo zhruba 6,3 milionu lidí, k urnám ale přišlo 67,9 procenta voličů. Pro srovnání, v roce 2015 byla volební účast o čtyři procentní body vyšší.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/AP/Ariel Schalit

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ