Bouři na izraelské politické scéně dnes vyvolal vicepremiér Chaim Ramon svým návrhem na rozdělení Jeruzaléma mezi Izrael a Palestince v rámci budoucího konečného řešení blízkovýchodního konfliktu.
Ramonův návrh zazněl právě v den, kdy do Izraele a na palestinská území přicestovala americká ministryně zahraničí Condoleezza Ricová, aby urychlila izraelsko-palestinská mírová jednání a připravit terén pro blízkovýchodní mírovou konferenci, kterou se chystají ještě letos uspořádat Spojené státy.
Jedním z hlavních sporných bodů izraelsko-palestinských jednání o samostatném palestinském státě je přitom právě otázka budoucího statusu Jeruzaléma, na který si obě strany neústupně činí nárok jako na své hlavní město.
Uznání svrchovanosti Izraele nad židovskými čtvrtěmi Jeruzaléma a svrchovanosti Palestinců nad čtvrtěmi arabskými navrhl Ramon v dopise jednomu ze členů městské rady Jeruzaléma, napsala agentura AFP.
Podle vicepremiérova návrhu adresovaného Niru Barkatovi by v případě rozděleného Jeruzaléma měly být zajištěny bezpečné průchody mezi židovskými i mezi arabskými čtvrtěmi a zvláštní svrchovanost by měla být uznána pro svatá místa, tak aby byly "vzaty v úvahu jedinečné zájmy Izraele a ten nad nimi mohl vykonávat kontrolu".
Podle Ramonova plánu by měla Zeď nářků a židovská čtvrť (v jeruzalémském Starém městě) stejně jako další židovská svatá místa v okolí Jeruzaléma "zůstat navždy pod izraelskou kontrolou".
Jeruzalém je posvátným městem tří monoteistických náboženství: křesťanství, judaismu a islámu. V letech 1950 až 1980 byla hlavním městem Izraele západní část Jeruzaléma, v červenci 1980 pak Izrael prohlásil Jeruzalém za své "věčné a nedělitelné" hlavní město. OSN toto prohlášení neuznává a za hlavního město Izraele uznává Tel Aviv.
Barkat se dnes ostře postavil ve veřejném rozhlase proti Ramonovu návrhu. Označil především za "nemyslitelné", aby byla ohrožena "bezpečnost Jeruzaléma a posvátných míst judaismu".
"Jeruzalém není směnnou mincí," prohlásil také ministr průmyslu a obchodu Eli Išai z ortodoxní náboženské strany Šas.
Odmítavé stanovisko k Ramonovu návrhu vyjádřila podle agentury AFP většina ostatních izraelských politických stran.
Nicméně cesta k míru rozhodně snadná nebude. Vzápětí po prohlášení vicepremiéra přišly agentury s tím, že Izrael vyhlásil pásmo Gazy kontrolované hnutím Hamas za "nepřátelský celek". Tímto krokem si otevřel cestu k ekonomickým sankcím v podobě zejména přerušení nebo omezení dodávek elektřiny a pohonných hmot do pásma i k případným vojenským akcím. Hamas to v reakci označil za "vyhlášení války".
Izraelská vláda reagovala podle politických zdrojů agentur svým dnešním prohlášením na neustávající raketové ostřelování svého území radikály z pásma Gazy. Výzvy k zásadní odvetné operaci a přitvrzení izraelského postoje vůči Hamasu se v Izraeli ozvaly zejména poté, co minulý týden při raketovém útoku radikálů z Gazy na vojenskou základnu v Negevské poušti bylo zraněno kolem 60 izraelských vojáků.
Označením pásma Gazy za nepřátelský celek mu Izrael v podstatě "vyhlásil válku", reagovalo hnutí Hamas.
Na fotografii: Jeruzalémská Zeď nářků, 12. září 2007
FOTO: AP
