Japonsko, které je pátým největším znečišťovatelem ovzduší na světě, by mohlo do roku 2020 odhadem snížit vypouštění škodlivin o 14 procent. Oznámil to dnes japonský premiér Jasuo Fukuda, který ale upozornil, že se k tomu zatím nezavazuje a cíl, který hodlá splnit, ohlásí jeho země až v průběhu příštího roku.
Premiér dodal, že stále přitom platí dlouhodobější cíl Japonska snížit do roku 2050 emise o 60 až 80 procent.
Tokio se podle agentur ocitlo pod tlakem, aby stanovilo jasný závazný termín snižování emisí před konáním summitu průmyslově vyspělých zemí G8 příští měsíc v Japonsku. Fukuda ale řekl, že si jeho země nemůže jen tak dovolit vyhlašovat krátkodobou lhůtu a 
povzbuzovat tak k rozhodným krokům i jiné země bez hlubší analýzy možností a dopadů přijatých kroků na japonské hospodářství. Slíbil nicméně, že "národní cíl" bude znám ve "vhodnou dobou" v příštím roce.
Japonsko dalo najevo, že doufá v dohodu na summitu G8, jehož části o ovzduší se zúčastní i velcí znečišťovatelé Čína a Indie, o sjednocení názoru na potřebě snížit globální emise do roku 2050 o polovinu. Podílet se podle jeho názoru na tom mají rovnoměrně všechny velké země. S tím souhlasí i USA a Čína, země, které "soutěží" o prvenství největšího světového znečišťovatele.
Naopak Evropská unie, která si již stanovila za cíl snížit své emise škodlivin do roku 2020 o 20 procent, a rozvojové země tvrdí, že by největší břímě omezování emisí měly nést bohaté státy. Ty by také prý měly si stanovit závazné cíle na snižování emisí do roku 2020.
Fukuda dnes řekl, že se Japonsko letos na podzim pokusí zavést obchod s emisními povolenkami, který již kvete v rámci EU a který je údajně považován za jeden z účinných prostředků omezování emisí jednotlivými podniky. Premiér ovšem dodal, že pravidla 
takového obchodu musejí být přísná a vést k hlavnímu cíli, tedy aby podněcovala opravdové úsilí o snížení emisí, vytváření nových šetrnějších technologií a přitom o udržení zdravých tržních mechanismů založených na reálné poptávce, a ne na spekulativních hrách.
Někteří japonští průmysloví giganti, hlavně z řad producentů oceli, již dali najevo svou nedůvěru k evropskému systému povolenek z obav o ztrátu své globální konkurenceschopnosti. Japonsko na rozdíl od EU nenutí svůj průmysl k závazným, ale dobrovolným omezením. Japonská parlamentní opozice, ekologové a i někteří Fukudovi spolustraníci naopak naléhají na stanovení pevného cíle v krátkodobém horizontu a přesvědčení představitelů průmyslu a voličů o vážnosti globálního oteplování.
Japonsko jako jediné z pěti největších znečišťovatelů se rozhodlo dodržet omezení, která mu stanovuje Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012. Japonský průmysl také ještě citelně vnímá dopady tvrdého závazku snížit emise o šest procent oproti stavu z roku 1990. Další země pětičlenného klubu největších znečišťovatelů - USA - protokol odmítla ratifikovat. Rusko údajně směřuje k dosažení svého cíle a Čína s Indií žádná omezení v rámci protokolu nedostaly.
Práva na emise skleníkových plynů se mohou v rámci Kjótského protokolu prodávat i mezi zeměmi, které jsou signatáři Kjóta. Japonsko nyní jedná s Česku republikou o nákupu jejích přebytků povolenek na emise oxidu uhličitého. Tokio již o tomtéž jedná i s Ruskem, Polskem a Maďarskem, tedy zeměmi, které mají k dispozici více povolenek, než vyčerpají.
Kupováním povolenek se průmyslové země mohou vyhnout nákladnému snižování emisí. Kritici tohoto systému z řad environmentalistů poukazují na to, že kupované povolenky často neztělesňují žádné ušetřené emise.
Foto: archiv
