Australia. Austria? To je přece totéž - alespoň pro radní z jihokorejského hlavního města Soulu. Hostitelé nynějšího summitu zemí G-20 proto na uvítanou oblékli figuru australské premiérky Gillardové do alpského kroje.
V podobném odění se ocitla také kartonová postava německé kancléřky Angely Merkelové.
Na omluvu Soulanů lze jen dodat, že názvy zemí Australia (Austrálie) a Austria (Rakousko) jsou si v angličtině hodně podobné. Vzhledem k významu akce a vzdělání pánů a paní radních ale jejich omluva dost pokulhává a jde o jednoznačnou ostudu.
Organizátoři se rozhodli, že na uvítanou významných a vzácných hostů obléknou hlavy států a vlád účastniků schůzky G-20 do jejich typických oděvů, respektive krojů. Australská premiérka Julia Gillardová se tak ocitla v dirndlu, kdysi typické odění hlavně bavorských a tyrolských žen.
Delegace z kontinentu klokanů a koal si na přehmat hostitelů obratem stěžovala.
Dnes už Bavoryně a Tyrolanky vyndávají ze skříně dirndl jen málokdy a Čech se s ním může nejčastěji setkat, pokud zavítá na proslulý mnichovský pivní svátek Oktoberfest.
Ani u spolkové kancléřky se jihokorejští hostitelé moc netrefili. Také ji navlékli do dirndlu, třebaže Merkelová, narozená na severu západního Německa a poté vyrůstající v komunistické NDR, nemá s kroji z německo-rakouského pomezí nic společného.
Popletové ze Soulu v tom ale nejsou sami. Názvy Australia a Austria se často pletou i mnohem výše postaveným osobám. Roku 2007 je zmotal i americký prezident George Bush. Ostuda byla tehdy tím větší, že o Austrálii hovořil jako o Austrii (Rakousku) na mezinárodní konferenci v australském Sydney.
Neprůstřelná zeď budí rozpaky
Ta zeď vyrostla v Soulu pod rouškou temnoty. Půl druhého kilometru dlouhá bariéra z tvrzeného polyuretanu a neprůstřelného skla změnila největší nákupní a konferenční středisko v Jižní Koreji v místní obdobu opevněné základny Fort Apache, píše dnes americký list Los Angeles Times.
Více než dva metry vysokou bezpečnostní zeď dokončovali dělníci v noci na dnešek tak, aby obklopila dějiště hospodářského summitu G20 v Soulu něčím, co by se dalo čekat spíš v represivní komunistické Severní Koreji než v jedné z novějších demokracií této planety.
Zeď obklopující konferenční a výstavní středisko Coex v soulské moderní čtvrti Kangnam má zajistit klid pro zahraniční hodnostáře, kteří se tu dnes scházejí k dvoudennímu summitu.
A přestože obdobné bariéry byly postaveny také během konání hospodářských summitů v Londýně, Torontu a Pittsburghu, aby světové představitele ochránily před často násilnými demonstracemi, kritika plotu sílí. Někteří ho označují za nejnovější "demilitarizované pásmo Korejského poloostrova" v odvolávce na důkladně opevněnou hranici mezi oběma korejskými státy.
Podle jiných jde o "středověký vodní příkop" či bariéry podobné těm, které chrání bagdádskou zelenou zónu.
V rýpnutí do jihokorejského prezidenta I Mjong-baka tisk bariéru překřtil na "Mjong-bakovu Zeď č.2" a připomněl tak opevnění z nákladních kontejnerů, které jeho vláda použila v roce 2008 k zablokování lidí protestujících proti americkému dovozu hovězího masa. "Jednoduše to vysílá nesprávný signál," řekl bývalý poslanec Čang Song-min. "Připomíná mi to temné doby vojenské diktatury v naší zemi. Nesedí to k dnešní Jižní Koreji."
Zaměstnanci ochranky uvedli, že čekali do desáté hodiny večerní, než dali pokyn ke vztyčení plotu, aby snížili možné problémy, které způsobí obyvatelům a obchodům v okolí.
Kritici ale tvrdí, že oficiální činitelé se jednoduše snažili zeď postavit v tajnosti, protože nezapadá do předsummitového nadšeného jásání. "Je to zábrana, která má udržet Jižní Koreu mimo konferenci," řekla soulská mluvčí G20 Son Či-e. "Není to nic, o čem by ochranka chtěla mluvit. Je to nutné zlo."
Samotná zeď je ve skutečnosti jednou ze tří zábran vztyčených kolem summitu. Za ní je ještě "druhá linie" ze zeleného ostnatého drátu, stejně jako "třetí linie". Krom toho byla přijata řada dalších bezpečnostních opatření včetně stanic protiteroristických hlídek a utajeného nejmodernějšího systému, který podle jednoho z místních listů "dokáže odhalit podezřelé teroristy, i kdyby podstoupili plastickou operaci ke změně tváře".
V pohotovosti bude 60 tisíc příslušníků bezpečnosti, kteří mají pomoci zvládnout stovky skupin aktivistů, jež předem ohlásily záměr uspořádat protesty.
