Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová doufá, že spojenci v NATO se tento týden dohodnou na rozmístění raket protivzdušné obrany Patriot v Turecku na obranu proti případným útokům ze sousední Sýrie. Takový scénář je ale zatím dost nepravděpodobný a rakety patriot na turecko-syrské hranici mohou ve skutečnosti mít jiné úkoly.
O výrocích šéfky diplomacie USA informovali vysocí američtí představitelé provázející Clintonovou při dnešní návštěvě Prahy a na následující jednání NATO v Bruselu v úterý a ve středu.
Turecko, které podporuje syrské rebely bojující s režimem Bašára Asada, požádalo spojence v Alianci o rozmístění raket Patriot koncem listopadu.
"Všichni žádost zvažujeme pozitivně," sdělil vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí novinářům při cestě Clintonové Evropy. "Doufáme, že NATO bude s to odpovědět pozitivně... a že tři země, o nichž se uvažuje, že rakety poskytnou - USA, Německo a Nizozemsko - to budou moci udělat," dodal. Tyto země mají v Evropě jako jediné patrioty ve své výzbroji.
Neočekává se ale, že by na zasedání NATO tento týden byly dohodnuty definitivní podrobnosti, jako je počet rozmístěných raket či kde a jak dlouho budou instalovány. Americký zdroj sdělil, že rakety budou rozmístěny "nejdříve za několik týdnů", protože o nich musejí rozhodnout jednotlivé země a musí se dokončit průzkum míst, kde rakety budou.
Schůzky NATO se zúčastní i Rusko, jež má ke konfliktu v Sýrii jiný přístup než Aliance a v Radě bezpečnosti OSN odmítalo rezoluce proti Asadovi. Předpokládá se, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dá najevo obavy i ohledně rozmístění patriotů.
Podle představitele amerického ministerstva zahraničí nebude rozmístění raket součástí snah o zavedení bezletové zóny, jakou Aliance zavedla v Libyi při tamějším povstání.
"Jsme vždy připraveni zkoumat způsoby, jak můžeme pomoci syrskému lidu, ale bezletová zóna není na programu jednání NATO tento týden," řekl americký představitel.
Západní snahy o svržení či zabití Asada
Četní kritici rozmístění patriotů v Turecku mají ale odlišné názory. Předně je jen hypotetické a málo pravděpodobné nebezpečí, že by syrská armáda, pokud nebude úmyslně vtažena do nového konfliktu, sama zaútočila na svého severního souseda balistickými raketami. Proti občasným dopadům dělostřeleckých či minometných granátů, které jsou odpalovány ze Sýrie na území Turecka, patrioty nijak zasáhnout nemůžou.
Syrská i íránská vláda označují plánované aktivity NATO na turecko-syrském pomezí za provokaci, která nikterak nepomůže při řešení krize uvnitř Sýrie.
Nizozemci a Němci už v Turecku dvakrát své systémy Patriot umístili, a sice začátkem 90. let minulého století a roku 2003 na hranici s Irákem. Tehdy ale irácký prezident Saddám Husajn hrozil raketovými útoky také na Turecko.
Nyní ale Bašár Asad sousedním zemím raketovými útoky ani náznakem nevyhrožuje, třebaže má slušný arzenál střel středního doletu ruské výroby. Začít raketami ostřelovat Turky by bylo pro vládce v Damašku stejně hloupé až sebevražené jako nasazení chemických zbraní proti vlastnímu obyvatelstvu.
I když někteří představitelé NATO ujišťují, že patrioty nepatří k prvním krokům na cestě vytvoření nárazníkové zóny na severu Sýrie, scénáře některých expertů hovoří o opaku.
Například turecký list Milliet napsal, že mezi americkou a tureckou armádou se intenzivně diskutuje o tom, jak by měla být nárazníková zóna vytvořená Turky v Sýrii zabezpečována ze vzduchu. K tomu by sloužily právě patrioty, které by chránily turecká letadla před útoky Syřanů.
Tím by ale byly vtaženy do války také země, které patrioty nejspíše poskytnou. Po bezletové zóně by pak mohly přijít na řadu ofenzivní operace proti Asadovi.
Případné odplálení rakety středního doletu na Turecko by mohlo být provokací západních a jiných služeb ve spolupráci s rebely, kteří by se nějak rakety ze syrských armádních skladů zmocnili.
Na ochromení protivzdušné obrany Sýrie se už v zákulisí pilně pracuje. Rozmístění patriotů v Turecku by souznělo s operacemi povstalců, při nichž byly zničeny důležité radarové stanice na jihu Sýrie a podél syrské hranice s Jordánskem.
