V neděli skončilo na Srí Lance pravidelné třídenní setkání šéfů vlád britského Společenství národů, tedy Commonwealthu. Jeho program zastínilo obvinění Kolomba z porušování lidských práv během bojů s tamilskými separatisty. Kanada, Indie a Mauricius kvůli tomu summit dokonce bojkotovaly. Opět se tak ukázalo problematické fungování celé organizace. Má vůbec smysl?
Největším úspěchem Commonwealthu je zřejmě to, že vůbec existuje. Je opravdu pozoruhodné, že se řada bývalých britských kolonií a dominií sdružuje ve spolku, jehož formální hlavou je britská královna, glosuje The Economist. Francouzskému společenství vzniklému současně s pátou republikou v roce 1958 se totéž nepodařilo.
Jedním z hlavních cílů organizace je prosazovat ve světě demokracii a lidská práva. Už jen konání summitu na Srí Lance ukázalo, že se jí to poněkud nedaří. Kolombo čelí podezření z porušování lidských práv během bojů s tamilskými separatisty. Po 26 letech občanské války je v roce 2009 porazilo poté, co je armáda obklíčila na malém území na severu ostrova.
Zhruba 300 tisíc lidí během útoku uvázlo na úzké pláži. OSN odhaduje, že o život přišlo zhruba 40 tisíc civilistů, kteří sloužili často jako živé štíty. Nejvíc obětí má prý na svědomí ostřelování, i když násilností se dopouštěly obě strany. Kritici vlády hovoří i o mučení zajatců, mizení aktivistů a zastrašování novinářů. Podle kritiků se stát dopouštěl přečinů i po roce 2009 a odmítl jejich vyšetření.
Srí Lanka přesto o členství v klubu nepřišla. Commonwealth dlouhodobě nedokáže hájit své hodnoty. V minulosti bylo přerušeno členství (vyloučení není možné) jen několika zemím. V roce 1995 tento trest stihl Nigérii kvůli popravě aktivisty a spisovatele Kena Saro-Wiwy. Po převratu v roce 1999 zůstal pět let mimo Pákistán. Dalšími dvěma potrestanými státy byly Fidži a Zimbabwe, které se následně rozhodlo vystoupit. Nad praktikami nejrůznějších diktátorů byly léta přivírány oči.
Král Obama
Pro občany většiny členských států Commonwealth příliš neznamená. Někteří ani nevědí, kdo je jeho hlavou. Čtvrtina Jamajčanů myslí, že Barack Obama.
Sekretariát Commonwealthu, hlavní úřad uskupení, sídlí v honosném londýnském sídle daleko od zraků většiny z 2,2 miliardy lidí, které v jeho členských státech žijí.
Zlé jazyky tvrdí, že představitelé mnoha zemí se na summit, který se koná jednou za dva roky, sjíždějí jen proto, aby se objevili na společné fotografii s Alžbětou II. Toto potěšení jim teď ale zůstalo odepřeno, královna se (zřejmě vzhledem ke svému již pokročilému věku) setkání poprvé po čtyřiceti letech nezúčastnila.
Jedno se Commonwealthu nicméně upřít nedá - jeho provoz vyjde poměrně levně, ročně asi na 16 milionů liber (přibližně půl miliardy korun). Každé čtyři roky se pak koná jakási malá olympiáda, totiž populární Hry Commonwealthu, událost, které se zúčastní průměrně okolo pěti tisíc sportovců. Dále je tu literární cena a stipendijní programy.
Další přínos je v ekonomické rovině. "Dělat byznys" v rámci Commonweatlhu je údajně o pětinu levnější než v případě, že země stojí mimo něj. Dlouhodobé obchodní vazby někdejších částí britského impéria usnadňují obchod, třebaže by tak tomu zřejmě bylo, i pokud by Commonwealth neexistoval. V hlubší ekonomické spolupráci nicméně spočívá jeho asi největší potenciál.
Problémem je, že uskutečnění reforem nutných pro další rozvoj vyžaduje pevné vedení, jež Commonwealth postrádá. Velká Británie, Kanada i Austrálie by se sice vedoucí úlohy rády ujaly, jakékoliv snahy ale vždy narazí na odpor menších států, které je začnou obviňovat z neokoloniálních ambicí.
Takovou záminku použila v říjnu i Gambie, když se rozhodla z organizace vystoupit. Důvodem ale bylo spíše to, aby prezident Yahya Jammeh mohl dál beztrestně hlásat své obskurní názory o AIDS či homosexuálech.
Podobným případem byla i reakce srílanského prezidenta Mahinda Radžapaksy na požadavek Davida Camerona mezinárodně vyšetřit porušování lidských práv v jeho zemi. "Lidé, kteří jsou ve skleněných domech, nesmějí házet kameny," prohlásil.
Zodpovědnost na sebe budou muset patrně vzít velké, chudší země, které dřív byly samy koloniemi - tedy především Indie, Nigérie a Jihoafrická republika. Fraška v Kolombu, jejímž výsledkem bylo jen komuniké o spolupráci v obchodu a boji proti chudobě, jim k tomu dala skvělou příležitost.
Příští setkání se uskuteční na Maltě. Mauricius se svého hostitelství vzdal tím, že jeho zástupce nepřijel do Kolomba.
