Katar nezmění svou zahraniční politiku kvůli sporu s několika arabskými zeměmi, které s ním tento týden přerušily diplomatické styky, řekl v Dauhá katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Ministr rovněž označil za bezprecedentní nepřátelský postoj arabských zemí k němu, nicméně dodal, že stále preferuje diplomatické řešení sporu.
"Byli jsme izolováni, protože jsem úspěšní a progresivní. Jsme platformou pro mír, ne pro terorismus," uvedl Sání. Podle něj tento spor ohrožuje stabilitu v celém regionu.
Šéf katarské diplomacie rovněž uvedl, že jeho resort zatím nedostal seznam požadavků od zemí, které s ním tento týden přerušily diplomatické styky. Nicméně dodal, že Katar se své zahraniční politiky nikdy nevzdá. "Nikdo nemá právo vměšovat se do naší zahraniční politiky," řekl Sání.
Jako důvod uvedly, že Katar destabilizuje bezpečnostní situaci v regionu a podporuje terorismus. Katar obvinění odmítá.
Některé země kromě přerušení diplomatických styků navíc varovaly své obyvatele před podporou Kataru. Ve středu oznámil generální prokurátor SAE, že za vyjadřování sympatií na adresu Kataru může hrozit až 15 let vězení. Ve čtvrtek podobné varování ohlásil Bahrajn. "Jakékoli vyjádření sympatií s vládou Kataru či kritika opatření přijatých bahrajnskou vládou na sociálních sítích či jinde je trestným činem, za nějž hrozí až pět let vězení a pokuta," uvedlo bahrajnské ministerstvo vnitra.
Skupina zemí viní Katar například z toho, že podporuje radikální islamistické skupiny jako Muslimské bratrstvo či palestinský Hamas a napomáhá šíitskému Íránu, který je hlavním regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.
Katar investoval stovky milionů dolarů do silnic, bytů a nemocnic v Pásmu Gazy. V něm vládne radikální hnutí Hamas, a Egypt a Izrael na toto palestinské území proto uvalily blokádu, která je jednou z příčin špatné ekonomické situace Palestinců v Gaze. Katarské investice do tamní infrastruktury dávají práci mnoha obyvatelům Pásma Gazy, na druhou stranu ale pomáhají Hamasu udržovat se tam u moci.
Katarský ministr zahraničí dnes také vyloučil vojenské řešení sporu. Reagoval tak na otázky související se zvýšením počtu tureckých vojáků v Kataru, které ve středu schválil turecký parlament. "Turecké jednotky přicházejí do Kataru kvůli bezpečnosti v celém regionu," řekl Sání.
Turecko má vojenskou základnu v Kataru už na základě dohody z roku 2014, nyní je tam asi 150 jeho vojáků. Ve středu schválené dohody byly připraveny už před nynější krizí kolem Kataru a mají umožnit mimo jiné společná vojenská cvičení a výcvik katarských bezpečnostních složek tureckou armádou. Podle dřívějších informací by na základně mohlo být asi 3000 vojáků.
V Kataru mají vojenskou základnu i USA, její chod by podle katarského ministra neměl být nijak ohrožen.
