Nejslavnějším Kazachem je pro Západ téměř jistě Borat, hrdina stejnojmenné provokativní komedie. Politický vývoj v Kazachstánu mnohé prvky černého humoru vykazuje a zdá se, že změny nelze čekat ani po sobotních předčasných volbách.
Autokratický prezident Nursultan Nazarbajev (67) se snaží předčasným otevřením volebních místností vylepšit image země pověstné špatnou úrovní demokratických práv, ale neztratit přitom velkou moc, kterou má ve svých rukou.
Dosud žádné volby od vyhlášení nezávislosti této bývalé sovětské republiky v roce 1991 nebyly mezinárodně uznány jako svobodné a transparentní. Nazarbajevova vláda není předmětem mezinárodní kritiky, protože země napůl cesty mezi Moskvou a Pekingem oplývá nerostným bohatstvím a při Kaspickém moři disponuje rozsáhlými ropnými zdroji. Ropné bohatství umožnilo postavit Nazarbajevovi Astanu, nové hlavní město ve stepi (viz TÝDEN 13/04).
Za vítěze se již nyní v Kazachstánu bohatém na ropu považuje Nazarbajevova strana Nur-Otan ("Paprsek vlasti"). Sám prezident, který udělal kariéru od ocelárenského dělníka ke komunistickému tajemníkovi a stojí v čele státu od roku 1989, se dal slyšet, že si je jist úspěchem svých stoupenců v souboji se šesti dalšími stranami, z nichž čtyři podporují jeho režim.
Hlavní neznámou je výsledek, jakého dosáhne opozice reprezentovaná jednak vyhraněně protivládní Národně-sociální demokratickou stranou a umírněnější formací Naghyz Ak-žol, "Skutečně jasná cesta" (viz TÝDEN 13/06). Volby by ale měly v každém případě v souvislosti s nedávnými ústavními změnami mírně zlepšit postavení opozice, která má nyní v parlamentu jen jedno křeslo.
"Z hlediska zákona je to krok kupředu, ale ve skutečnosti se nic nezmění. Opozice bude
mít několik křesel a vláda to bude vydávat za úspěch demokracie," řekl Ajdar Krutov z institutu strategických studií v Moskvě.
Opozice během předvolební kampaně kritizovala vládu, že je zkorumpovaná a že pro sebe uchvacuje většinu příjmů z kazašské ropy. Obvinila úřady také z toho, že volby urychlily jen ve svém vlastním zájmu.
Vlastní fungování vztahů mezi kazašskými elitami zůstává pro svět zahaleno tajemstvím. Politiku především ovlivňují klanové vztahy a rodové zájmy. Proto nebyl nikdy pochopen například Nazarbajevův spor s jeho uprchlým zetěm Rachatem Alijevem, který by až do letošního jara pokládán za následníka trůnu a ukrývá se v Rakousku (viz TÝDEN 24/07).
"Kvůli spěchu vlády zorganizovat tyto volby musely být volební programy urychleně redigovány. Tento spěch nahrává samozřejmě straně Nur-Otan," potvrdil podobné stížnosti politolog Eduard Poletajev, podle něhož ale budou mít volby lepší úroveň než ty předchozí. Je znát, že úřady nepropadají hysterii, i když opozice má solidní voličskou základnu, řekl.
Nazarbajev vypsal volby o dva roky dřív poté, co parlament přijal v květnu nejednoznačné ústavní změny. Na jejich základě se zvýšil počet poslanců dvoukomorového parlamentu ze 116 na 154, zvýšila se role politických stran při obsazování křesel, hranice pro vstup do parlamentu byla stanovena na sedm procent, což blokuje šance malých stran a nezávislých kandidátů. Poslanci ale také zrušili jakákoli omezení ohledně počtu znovuzvolení prezidenta do čela země.
V sobotu se bude volit 98 ze 107 poslanců dolní komory, a to poměrným systémem z kandidátek politických stran. Zbývajících devět poslanců devět bude jmenováno Lidovým shromážděním, jehož členy jmenuje prezident a které zastupuje národnostní menšiny v zemi.
Průzkumy veřejného mínění, které jsou k dispozici, nepřinášejí žádné hodnověrné závěry. Institut blízký opozici dává čtyřicet procent hlasů straně Nur-Otan a 24 procent Národně-sociální demokratické straně, zatímco anketa uveřejněná v provládním deníku Kazachstanskaja pravda přisuzuje vládní straně téměř všechna křesla v Madžlisu. Předpokládá se, že jedině tyto dvě strany překonají sedmiprocentní hranici pro vstup do parlamentu.
Kazašské vedení má velký zájem na tom, aby volby proběhly v pořádku a aby bylo mezinárodně uznáno, že v zemi se rozvíjí demokracie. Kazachstán totiž aspiruje na funkci předsedy OBSE v roce 2009, o níž se bude hlasovat letos na podzim. Loni svoji šanci promarnil právě kvůli kritice, že nesplňuje řadu demokratických standardů.
Na fotografiích: 1) Kazašský hrdina satirického filmu Borat, 2) Prezidentský palác v kazašském hlavním městě Astana, 3) Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev ve své pracovně.
Foto: archiv
