Snad žádný vůz není u dnešních válečníků v Orientu či Africe včetně Islámského státu (IS) oblíbenější než pick-up. Robustní auto s nákladovým prostorem je vhodné na přepravu bojovníků a dají se na něm umístit těžké zbraně. Pick-up bývá spolehlivý a rychlý. Změnil moderní vedení války.
Díky velkorysé světlé výšce, robustnímu zavěšení kol a skvělým jízdním vlastnostem v terénu je Toyota Hilux nezastavitelný pick-up. Skálopevný podvozek dodává Toyotě Hilux neuvěřitelnou sílu a houževnatost... , stojí na reklamních stránkách tohoto vozu.
Jeho úspěšný příběh začal roku 1978, od té doby se ho na celém světě prodalo kolem třinácti milionů kusů. To je ve své třídě rekord.
Zmíněný slogan má ale v některých částech planety trpkou příchuť. Třeba tam, kde převládá bezmocnost vůči džihádistům z Islámského státu a jiným teroristickým milicím. Často mají ve svém vozovém parku Toyoty Hilux.
Takové pick-upy, které mají ve své nabídce i Nissan, Mitsubishi nebo Isuzu, se těší velké oblibě extremistů. Jsou skvělé do terénu, stabilní a téměř nezničitelné, což předvedl i Jeremy Clarkson ve slavném pořadu BBC "Top Gear". Demonstrativně v něm na Toyotu Hilux nechal dopadat demoliční kouli, nebo ji na dlouhé hodiny potopil v moři, aby poté jako zázrakem "vstala z mrtvých".
Lze říct, že bohužel mají autoři reklamního textu pravdu, když píší: "Tento pick-up si získal obdiv pro svou výdrž a terénní schopnosti od Arktidy až po Saharu."
A dále: "Toyota Hilux je zkonstruovaná pro práci, zábavu i dobrodružství a dokáže se vyrovnat i s těmi nejdrsnějšími podmínkami." Také válečnými, zbývá dodat. Ale takový slogan by nebyl zrovna korektní a ocenili by ho spíše jen sami válečníci.
Na prostor pro náklad se vejde více než tuna - třeba těžkých zbraní nebo munice. A směstná se na ní i hodně bojovníků, což je v čase asymetrických válek velká přednost.
Toyota, samozřejmě, odmítá, že by dodávala své produkty extremistům, což by už z podnikatelského hlediska byla obrovská hloupost.
Koncern v tomto směru sleduje přísnou politiku. Nedodává své vozy nikomu, kdo by je mohl nasadit k polovojenským nebo teroristickým aktivitám, řekl nedávno mluvčí Toyoty americké televizi CNN. Výrobce je dokonce ochoten podpořit vyšetřování úřadů USA, jak se pick-upy dostaly do rukou IS.
Jedním ze zdrojů by mohla být Svobodná syrská armáda (FSA), která bojuje proti prezidentovi Bašáru Asadovi a těší se americké podpoře. Ministerstvo zahraničí USA dodalo začátkem roku 2014 FSA 43 vozů Toyota Hilux. Vozy mohly padnout do rukou džihádistů i v bojích o Kobane.
Ať v Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Mali nebo v Nigérii, ať jde o Taliban, al-Kajdu nebo Boko Haram, všude a všichni milují pick-upy. Jsou to ideální auta do ozbrojených konfliktů. Není to nicméně žádná novinka, využívat civilní vozy ve válkách je nápad téměř tak starý, jako auto samo.
Za občanské války v Rusku byly oblíbené takzvané tačanky, což byl lehký pérovaný vůz tažený koňmi, jehož zadní část byla osazená kulometem. Někde přežily až do druhé světové války. Posádku tvořili kočí, střelec a nabíječ.
Slavným se stal i pro vojenské účely vyvinutý Jeep Willys MB s instalovanými zbraněmi. Podobné modely vyráběl i Chevrolet.
Celou škálu vozů od různých výrobců měl ve své výzbroji za druhé světové války i německý wehrmacht.
Toyota se objevila i v hraničním konfliktu mezi Čadem a Libyí v roce 1987. Pick-upy dodané francouzským spojencem pomohly libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu dotlačit Čad k příměří. Nemalé služby udělaly Toyoty i Talibanu v Afghánistánu, třeba při obsazení Kábulu roku 1996. Zkrátka, civilní pick-upy pomáhají psát moderní válečnou historii.
