Nejlidnatější země světa dostala nákupní horečku. Zahraniční aktiva dlouhá léta nebyla levnější. Krizí tísněné firmy i státy hledají pomoc v nouzi. A Čína svou hotovostí ráda pomůže, když si do budoucnosti zajistí dostatek surovin.
„Globální finanční krize je jak výzvou, tak příležitostí," napsal nedávno čínský energetický magnát Čang Kuo-pao v komunistickém listu Lidový deník. „Zpomalení snížilo ceny mezinárodních energetických zdrojů a aktiv a přeje našemu pátrání po surovinách."
Zatím se Peking soustředí na skupování přírodních zdrojů, zajišťuje si ropu a nerosty. Platí v hotovosti.
Na „globální výprodej" se však v jiných sektorech vydaly i soukromé čínské firmy. Gigant vyrábějící dieselové motory, Wej-čchaj Power, zřejmě koupí od General Motors továrnu ve Francii, kterou Američané prodávají, aby se zachránili před krachem.
Ačkoliv byla čínská ekonomika také zasažena krizí a růst spadl na polovinu, „čínské banky nebyly postiženy tak hrozně a stále jsou ochotné půjčovat" a podporovat cíle Pekingu, vysvětluje podle listu Christian Science Monitor expertka na energetiku Brookings Institutu Erika Downsová.
Například Čínská rozvojová banka financuje historicky největší zahraniční investici převážně státní Aluminium Corporation Of China v hodnotě 19,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 400 miliard Kč). Za své peníze dostanou Číňané osmnáctiprocentní podíl v australské společnosti Rio Tinto, která zoufale potřebuje splatit během dvou let pohledávky za 19 miliard amerických dolarů.
Mezi multimiliardové zakázky patří i koupě druhého největšího ropného producenta v Kanadě, Tanganyika Oil, společností China Petrochemical Corporation, nebo nabídka China Minmetals za australského producenta zinku OZ Minerals, který stojí před krachem.
Ropa, ropa, ropa
„Objem peněz plynoucí z Pekingu ukazuje, že věří, že jsme na dně," myslí si Paul Cavey, analytik hongkongské pobočky australské Macwuarie Bank. A pokud v současné situaci, kdy import klesá rychleji, než export, zůstávají čínské přebytky stále velké, tak „má Peking stále dost peněz s nimiž může operovat," dodává Cavey.
Minulý týden čínská vláda utratila 39 miliard dolarů za ropu v Rusku, Venezuele a Brazílii. Půjčka 25 miliard Rusku, jehož ekonomika trpí klesající cenou ropy, zajistila Pekingu 290 tisíc barelů ropy denně na příští čtvrtstoletí a stavbu ropovodu navrch.
„Zpomalení ruské ekonomiky, klesající ceny ropy a úvěrová krize dohromady zajistily Číně mnohem lepší vyjednávací pozici," napsal expert na energetiku Gordon Kwan.
Desetimiliardová půjčka Brazílii znamená denní přísun 160 tisíc barelů. S Venezuelou vyjednali Číňané až jeden milion barelů ropy do roku 2015, pokud vyplatí další čtyři miliardy dolarů nad rámec současných dohod.
„Víc než, co jiného si chce Čína zajistit suroviny do budoucnosti. Krize a padající ceny jí otevírají značnou část světa," říká Cavey. „Peking bude chtít investovat všude tam, kde jsou zdroje, nejen tam, kden ostatní země investovat nechtějí."
Situace z roku 2005, kdy tlak z Washingtonu donutil Čínskou národní ropnou společnost (CNOOC) stáhnout nabídku za americkou petrolejářskou firmu Unocal, se zřejmě nebude opakovat.
„Situace je tak špatná, že všichni zoufale chtějí peníze. Ale stále to bude těžko politicky zvládnutelná záležitost," myslí si Cavey.
Foto: AP, Reuters
