Kim Čong-un maže svého popraveného strýce z fotografií

Severokorejský diktátor Kim Čong-un sesadil svého vlivného strýce Čang Song-tcheka během zasedání stranického politbyra. Záběry ze zasedání nesly všechny klasické prvky totalitární čistky: bizarní litanii obvinění, bývalé soudruhy, kteří se hříšníka se slzami v očích zřekli, i násilné vyvedení odpadlíka policií. Čang poté zmizel a Severní Korea v pátek oznámila, že byl popraven. Předtím byl ještě odsouzen za pokus zorganizovat státní převrat.

Jak na svých internetových stránkách napsala agentura Bloomberg, navzdory svému mládí se Kim projevil jako kádr ze staré školy. Zostuzení, odstranění a likvidace Čanga si vypůjčila klasickou taktiku od kteréhokoli z totalitních diktátorů, jejichž moc je ohrožena. Ale to, co Kimovu čistku definitivně posunulo do kolonky "retro", je zpráva, že Čang byl vymazán ze všech existujících fotografií a nahrávek.

V tomto ohledu se Kim inspiroval u Josifa Stalina, který byl průkopníkem tohoto druhu zvrácené manipulace s dějinami v rámci své "velké čistky" ve 30. letech minulého století, při níž byla poslána do hrobu valná část tehdejšího revolučního vedení. Stali se obětí mučení, absurdních soudních procesů a nakonec kulky do týla. Jejich příbuzné a spolupracovníky často potkal stejný osud.

Ale to nebylo dost. Stalin a jeho cenzoři zároveň zahájili útok na vzpomínky na mrtvé - a připravili jim tak svým způsobem druhou smrt. Jakákoli zmínka na druhdy prominentní revolucionáře, kteří u Stalina upadli v nemilost - Nikolaje Bucharina, Lva Kameněva, Grigorije Zinovjeva a další -, byla nemilosrdně vygumována z tištěných materiálů, fotografií a dalších dokumentů.

Plný rozsah sovětské obsese vymazávání vyšel najevo díky nyní slavné výstavě a knize The Commissar Vanishes, z níž jsou malé části dostupné on-line. Knihu sestavil David King a přináší fotografie v různé fázi úpravy. Kingovi trvalo mnoho let, než je dal dohromady, hlavně proto, že cenzoři odvedli opravdu dobrou práci a zničili starší, neupravené snímky.

Díky nim je možné nahlédnout do mentality diktátora, zatímco fotografie, na nichž se objevuje, procházejí podivnou metamorfózou. Na stejné fotce jsou nejprve čtyři muži, pak tři, pak dva a nakonec už jen sám Stalin. Ostatní byli vygumováni - doslova.

Útok na minulost vedl k bizarním komplikacím pro Stalinovu propagandistickou mašinerii. Dějiny občanské války v SSSR, ilustrované dílo, jež mělo být oslavou revoluce, muselo být v roce 1938 přepracováno, protože mnozí z revolucionářů vynášených v prvním vydání byli mezitím sesazeni - a často zabiti. Další revizí prošlo dílo v roce 1943, protože v nemilost upadly další osoby. Jak z dějin mizeli jeho rivalové, sílila Stalinova role, až dosáhla nadživotních rozměrů.

Praxe vymazávání pokračovala i po Stalinově smrti. Když k moci nastoupil Nikita Chruščov, odstranil Lavrentije Beriju, bývalého šéfa sovětského úřadu vnitřní bezpečnosti NKVD, který byl hlavním nástrojem čistek. Muž, který odeslal do orwellovské černé díry zapomnění více než milion lidí, sám zmizel - hlavu mu prostřelil jeden z Chruščovových spojenců. Krátce poté byli majitelé běžných encyklopedií vyzváni, aby heslo "Berija, Lavrentij", nahradili článkem "Beringova úžina".

Ale Stalin stále drží titul nekorunovaného krále čistek a úpravy vzpomínek. Na fotografii z roku 1919 bylo 18 revolucionářů obklopujících Stalina a Vladimíra Iljiče Lenina. Během následující doby Stalin 11 z nich zavraždil a tři spáchali sebevraždu. Všichni postupně zmizeli z obrázku, až zbyl jen Stalin a Lenin - a nakonec byl odstraněn i Lenin, aby zůstal jen jediný vůdce, minulý i současný.