Jižní Korea se rozhodla odvolat ze společné průmyslové zóny Kesong všech svých asi 180 občanů, kteří tam dobrovolně zůstávali poté, co KLDR počátkem dubna komplex uzavřela. Soul k tomuto kroku přistoupil, když Pchjongjang odmítl návrh Jižní Koreje na zahájení rozhovorů o obnově práce v Kesongu.
Soul navrhl ve čtvrtek Pchjongjangu dialog a zároveň mu dal ultimátum, aby odpověděl do 24 hodin. Uvedl, že pokud Severní Korea na návrh k jednání nepřistoupí, bude to mít "vážné následky". KLDR ale jednání odmítla jako klamavý tah, přičemž konstatovala, že pokračující jihokorejsko-americké vojenské cvičení a šíření letáků s propagandou namířenou proti KLDR dokazují neupřímnost Soulu.
Jižní Korea vzápětí zareagovala oznámením, že z komplexu stáhne zbývající zaměstnance, kteří zde o své vůli zůstávali. Rozhodnutí Soulu vyvolává zásadní otázky o budoucnosti posledního velkého symbolu mezikorejské spolupráce.
"Učinili jsme nevyhnutelné rozhodnutí ohledně návratu všech zbývajících zaměstnanců z Kesongu, abychom je ochránili, protože jejich situace je čím dál složitější," řekl ministr pro sjednocení. Zároveň vyzval KLDR, aby chránila majetek jihokorejských firem v Kesongu a aby zajistila bezpečnost Jihokorejců při jejich cestě domů. Datum stažení neupřesnil.
Severní Korea počátkem dubna zabránila jihokorejským pracovníkům ve vstupu do oblasti a zablokovala dodávky surovin a potravin. Všech 53 tisíc severokorejských dělníků, kteří v Kesongu pracovali, bylo z průmyslové zóny odvoláno.
Možnost odejít měli také Jihokorejci - ze zhruba 700, kteří tou dobou v zóně byli, se ale zhruba 180 rozhodlo setrvat. Jihokorejská vláda vyjádřila obavy, že jim docházejí zásoby potravin a léků.
Obě strany měly z provozování průmyslového parku velký prospěch. KLDR získávala cenné valuty v hodnotě několika miliard dolarů ročně a jihokorejské firmy zase využívaly velmi levné pracovní síly ke zvýšení konkurenceschopnosti svých výrobků.
