Kesong
KLDR nechtěla jednat, Soul z průmyslové zóny stáhl zbytek lidí

Jižní Korea se rozhodla odvolat ze společné průmyslové zóny Kesong všech svých asi 180 občanů, kteří tam dobrovolně zůstávali poté, co KLDR počátkem dubna komplex uzavřela. Soul k tomuto kroku přistoupil, když Pchjongjang odmítl návrh Jižní Koreje na zahájení rozhovorů o obnově práce v Kesongu.

Soul navrhl ve čtvrtek Pchjongjangu dialog a zároveň mu dal ultimátum, aby odpověděl do 24 hodin. Uvedl, že pokud Severní Korea na návrh k jednání nepřistoupí, bude to mít "vážné následky". KLDR ale jednání odmítla jako klamavý tah, přičemž konstatovala, že pokračující jihokorejsko-americké vojenské cvičení a šíření letáků s propagandou namířenou proti KLDR dokazují neupřímnost Soulu.

Jižní Korea vzápětí zareagovala oznámením, že z komplexu stáhne zbývající zaměstnance, kteří zde o své vůli zůstávali. Rozhodnutí Soulu vyvolává zásadní otázky o budoucnosti posledního velkého symbolu mezikorejské spolupráce.

"Učinili jsme nevyhnutelné rozhodnutí ohledně návratu všech zbývajících zaměstnanců z Kesongu, abychom je ochránili, protože jejich situace je čím dál složitější," řekl ministr pro sjednocení. Zároveň vyzval KLDR, aby chránila majetek jihokorejských firem v Kesongu a aby zajistila bezpečnost Jihokorejců při jejich cestě domů. Datum stažení neupřesnil.

Severní Korea počátkem dubna zabránila jihokorejským pracovníkům ve vstupu do oblasti a zablokovala dodávky surovin a potravin. Všech 53 tisíc severokorejských dělníků, kteří v Kesongu pracovali, bylo z průmyslové zóny odvoláno.

Možnost odejít měli také Jihokorejci - ze zhruba 700, kteří tou dobou v zóně byli, se ale zhruba 180 rozhodlo setrvat. Jihokorejská vláda vyjádřila obavy, že jim docházejí zásoby potravin a léků.

Obě strany měly z provozování průmyslového parku velký prospěch. KLDR získávala cenné valuty v hodnotě několika miliard dolarů ročně a jihokorejské firmy zase využívaly velmi levné pracovní síly ke zvýšení konkurenceschopnosti svých výrobků.