Arménský parlament zvolil novým premiérem opozičního předáka Nikola Pašinjana, který byl jediným kandidátem. Nutnost volby předsedy vlády vyvstala poté, co předchozí šéf kabinetu Serž Sargsjan odstoupil pod tlakem masových protestů. Pokud by Pašinjan zvolen nebyl, čekaly by zemi předčasné volby. Prezident Armen Sarksjan už Pašinjana šéfem kabinetu jmenoval, dosud vládnoucí Republikánská strana ale dala najevo, že s ním spolupracovat nebude.
Pašinjan podle agentury Reuters získal ve 105členném zákonodárném sboru podporu 59 poslanců, 42 hlasovalo proti. Ke zvolení potřeboval hlasy alespoň 53 zákonodárců. Zvolení umožnili republikáni, kteří se uvolili dát mu 11 hlasů, aby zemi umožnili vyjít z politické krize.
Vůdce protivládních protestů v parlamentu před hlasováním podle agentury TASS mimo jiné slíbil, že jednou z priorit jeho vlády bude upevňování vztahů s Evropskou unií a snaha dosáhnout bezvízového režimu s unijními státy. Prioritou také zůstane rozvoj strategického partnerství s Ruskem. "Vojenské partnerství s Ruskem považujeme za důležitý faktor zajišťující bezpečnost," prohlásil Pašinjan.
Dal zároveň najevo, že chce dodat nový impulz vztahům s USA a dál rozvíjet vztahy s Čínou a Indií.
Arménie je blízkým spojencem Ruska a na jejím území jsou ruské základny. Moskva sleduje dění v této zemi s obavami, aby Arméni podobně jako občané Gruzie a Ukrajiny po masových demonstracích nezvolili vůdce, který by se odvrátil od spolupráce s Ruskem.
Po svém zvolení Pašinjan agentuře TASS řekl, že hodlá jet 14. května do Soči na zasedání Nejvyšší euroasijské ekonomické rady a setkat se tam s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten mu již blahopřál.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov předtím v Moskvě řekl, že Kreml každopádně počítá v Soči s účastí Arménie jako "velmi důležitého partnera". Zda tam pojede prezident nebo premiér, je podle něj výhradně na Jerevanu. K možnosti setkání Putina s Pašinjanem poznamenal, že při takovýchto akcích se zpravidla konají dvoustranné kontakty.
Pašinjan se už nechal slyšet, že arménskou vládu čekají vážné změny. Jména kandidátů na odvolání či jmenování ale sdělit odmítl, s výjimkou ministra obrany. "Považuji jeho výměnu za nezbytnou," prohlásil.
Řekl rovněž, že 9. května hodlá navštívit Náhorní Karabach, enklávu na jihozápadě Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem. Konflikt obou zemí o tento region, který si v minulosti vyžádal několik desítek tisíc životů, se navzdory mezinárodnímu úsilí nedaří vyřešit. Už dříve Pašinjan řekl, že jako premiér bude usilovat o mezinárodní uznání Karabašské republiky.
Zvolení vůdce protestního hnutí dnes před parlamentem na jerevanském náměstí Republiky přivítal zástup zhruba desítky tisíc lidí mohutným jásotem a provoláváním "Pašinjan, Pašinjan".
Vůdce poslanecké frakce republikánů Armen Ašotjan ale podle agentury AP naznačil, že Pašinjanův kabinet to nebude mít snadné, protože bude menšinový. Republikánská strana podle Ašinjana přechází do opozice, přestože hlasy jejích poslanců zvolení nového premiéra umožnily. "Nepovažujeme za vhodné spolupracovat s novou vládou. Bylo by pokrytecké uvažovat o naší účasti v ní," prohlásil.
Krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti snaze dlouholetého prezidenta Sargsjana udržet si moc. Sargsjan byl hlavou státu deset let a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonné pravomoce přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Premiérem byl zvolen 17. dubna, ale o šest dní později rezignoval.
Při první hlasování o šéfovi kabinetu před týdnem Pašinjan, který byl i tehdy jediným kandidátem, nezískal potřebný počet hlasů. Pod tlakem následujících protestů ale republikáni opozičnímu předákovi pro druhou volbu hlasy slíbili.
