Fotografie severokorejského vůdce Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina, jak ruku v ruce nejdřív jedním a pak druhým směrem překračují hranici mezi svými zeměmi, v pátek obletěly svět. Při pohledu na ně a na výsledky mezikorejského summitu se však nelze ubránit pocitu déjà-vu, napsal v úvodníku francouzský deník Le Monde.
Náš rozdělený svět zoufale potřebuje dobré zprávy. Setkání Kima a Muna, jeho pečlivě zrežírovaná dobrosrdečnost, překvapení v podobě pozvání severokorejského vůdce, aby jeho protějšek vkročil na půdu Severu, i následné sliby o mírové dohodě a denuklearizaci korejského poloostrova bezpochyby představují důvody k nadějím. Tyto naděje navíc sahají za hranice obou zemí, mezi nimiž napětí ještě před několika měsíci vrcholilo.
Ačkoli si tyto dobré zprávy samozřejmě zaslouží potlesk, nebylo by dobré podlehnout naivitě. Nešlo totiž o první mezikorejský summit. V roce 2007 se otec Kim Čong-una Kim Čong-il setkal s prezidentem Ro Mu-hjonem. Rovněž se hovořilo o zastavení jaderného programu a mírové dohodě, zůstalo však jen u prohlášení, stejně jako tomu bylo po slibech z předešlého summitu v roce 2000.
Vstup USA do hry
Proč by to tentokrát mělo dopadnout jinak? Vstup Spojených států do hry s nabídkou prezidenta Trumpa na schůzku se severokorejským diktátorem, kterému před několika měsíci hrozil zničením a nazýval jej "Malým rakeťákem", jistě přivedlo Kima na lepší myšlenky. Teď, když dovedl ke zdárnému konci svůj jaderný program, může vyjednávat ze silnější pozice. Dalším faktorem může být to, že na severokorejskou ekonomiku čím dál tím tíživěji dopadají sankce.
Diplomati a analytici ale po prozkoumání společné deklarace z Pchanmundžomu zůstali ohledně řady bodů zklamaní. Jestliže se v ní mluví o "kompletní denuklearizaci", jakákoli definice oné "denuklearizace" chybí, což nabízí prostor pro vícero interpretací.
Nic se také nepíše o mechanismech pro ověřování případného odzbrojování, mechanismech považovaných Washingtonem za klíčové. Nebyl stanoven žádný harmonogram pro další etapy sbližování. Jak praví přísloví, ďábel se skrývá v detailech. A tato deklarace, jakkoli je slibná, detaily rozhodně neoplývá.
Nakonec je dost dobře možné, že nejzajímavější odhalení tohoto obdivuhodného setkání přinesla poznámka, která severokorejskému vůdci uklouzla v rozhovoru s prezidentem Jižní Koreje. Ten se svěřil, že je jeho snem navštívit jisté místo posvátné pro všechny Korejce, nacházející se v KLDR. "To by byla ostuda," odpověděl Kim. "Cesta, která tam vede, je velmi špatná." Cesta, jíž je třeba se vydat, aby se chvályhodné cíle tohoto summitu změnily v konkrétní výsledky, může být také velmi chaotická.
