Světová hospodářská krize může přimět státy Severoatlantické aliance ke stažení vojáků z Afghánistánu a rozpočtové problémy jednotlivých zemí také zřejmě ovlivní operace NATO na Balkáně a ve středomořské oblasti. Upozornil na to dnes velitel sil NATO v Evropě John Craddock.
"Čekají nás těžké časy a krize bude mít vliv na schopnost jednotlivých zemí zůstat zapojeny do operací," řekl Craddock. Podle něj řada evropských členů NATO usilovala o omezení své účasti v afghánské misi už před vypuknutím hospodářské krize. Ta nyní navíc tlačí členské státy aliance k omezování výdajů na obranu.
Podle Craddocka už NATO vypracovalo plány pro avizované ukončení nizozemského angažmá v bojových operacích v roce 2010 a pro očekávaný odchod kanadských jednotek o rok později. Velkým rizikem pro působení aliance v Afghánistánu by ale podle něj bylo nečekané a předem neohlášené stažení jednotek některé další země. "To bychom skutečně měli problém," přiznal velitel.
Craddock také konstatoval, že nový americký prezident Barack Obama zřejmě začne po svém nástupu do úřadů 20. ledna vyzývat evropské spojence k vyslání posil do Afghánistánu.
Svůj kontingent chtějí posílit i USA, jen do léta by tam mělo dorazit na 13 tisíc nových amerických vojáků.
Velitel sil NATO v Evropě rovněž odmítl některé názory, podle nichž mezinárodní jednotky prohrávají boj s afghánským radikálním hnutím Taliban. "Také ale nevítězíme dostatečně rychle," řekl Craddock. Aliance podle něj bude muset ponechat rozsáhlý kontingent v Afghánistánu ještě nejméně deset let a určitou vojenskou přítomnost si zde bude muset udržovat ještě několik desetiletí.
Úroveň násilností v Afghánistánu se za poslední dva roky zdvojnásobila a země prochází nejkrvavějším obdobím od americké invaze, která v roce 2001 svrhla režim Talibanu. Počet útoků roste i přes přítomnost asi 70 tisíc zahraničních vojáků, z nichž téměř polovinu tvoří Američané.
Foto: francouzské min. obrany, britské min. obrany a NATO
