Irácký Kurdistán nabídl vládě v Bagdádu, že na své hranici s Tureckem budou kurdští pešmergové dočasně spolupracovat s iráckými silami a příslušníky mezinárodní koalice pod velením USA, která v zemi pomáhá v bojích proti radikálům ze samozvaného Islámského státu (IS).
Irácká armáda kurdistánskou vládu ve středu obvinila, že dialog s Bagdádem využívá jen jako zástěrku, aby posílila své ozbrojené složky. Bagdád zároveň zdůraznil, že mu náleží kontrola sporných regionů a mezinárodních hranic. Kurdové se naopak domnívají, že centrální vláda přispívá k eskalaci sporu.
Představitelé irácké armády a kurdských ozbrojených sil v neděli dospěli k dohodě o umístění iráckých vojáků ve Fajšchábúru, který leží na hranici tří zemí - Iráku, Sýrie a Turecka. V jeho blízkosti je ropovod, kudy proudí kurdská a irácká ropa do Turecka.
Kurdové ale navrhli, že přechod budou kontrolovat spolu s iráckou armádou, když je irácká armáda obvinila z průtahů kolem předávání kontroly a pohrozila, že bude pokračovat v operaci s cílem dobýt další území, jež ovládají Kurdové.
Nejnovější návrh Kurdů na společnou kontrolu mezinárodní hranice je podle kurdských sil součástí pětibodového plánu na ukončení konfliktu s Bagdádem. Kurdové plán předali Bagdádu v úterý. Další body plánu zahrnují pokračování příměří s Bagdádem na všech frontách, pokračování spolupráce s iráckou armádou v boji proti IS a společná kontrola regionů, které si zároveň nárokuje kurdská autonomie i centrální vláda. Kurdové také tvrdí, že si přejí pokračovat v dialogu s Bagdádem.
Napětí mezi iráckým Kurdistánem a Bagdádem se vyostřilo poté, co se Kurdové v autonomii a v několika sporných regionech 25. září vyslovili pro nezávislost. Centrální vláda označila referendum za neústavní a zavedla proti kurdské autonomii řadu sankčních opatření, včetně rušení letů. Nakonec irácká armáda vytlačila kurdské síly ze sporných regionů. Minulý týden v pátek ale Bagdád vyhlásil krátké příměří s cílem vyjednat s Kurdy, že mezinárodní hranice na pomezí autonomie budou kontrolovány iráckými silami.
Celá hranice Iráku s Tureckem se nachází v kurdské autonomii a od pádu iráckého vůdce Saddáma Husajna v roce 2003 ji kontrolují Kurdové.
V úterý irácká centrální vláda vyslala armádu k hraničnímu přechodu Habur, který je v arabštině známý jako přechod Ibráhíma Chalíla. Zatímco Bagdád a Ankara uvedly, že přechod je plně pod kontrolou irácké vlády, Kurdové tato tvrzení odmítli. Projíždějící vozidla tak byla vystavena tureckým, kurdským a iráckým kontrolám.
