Mírné tresty
Kurdové soudí teroristy po svém. Důraz kladou na usmíření

Soud Obrany lidu má soukromou atmosféru. Tři soudci, dva muži a žena, seděli za dlouhým stolem. Obžalovaným byl někdejší bojovník teroristické organizace Islámský stát (IS). Seděl na židli asi metr před nimi. Tedy dostatečně blízko na to, aby spolu mohli vést konverzaci. Uprostřed místnosti bylo elektrické topení a gauč hořčičné barvy, což působilo útulně.

Soudci jsou Kurdové, kteří patří k autonomii na severu a východě Sýrie a kteří bojovali proti IS s podporou USA. Poté, co v regionu IS porazili, je jejich cílem zajistit spravedlivé soudy. Důraz přitom kladou na umírněnost a usmíření, což se velmi liší například od přístupu soudů v Iráku, kde se hlavním cílem zdá, co nejvíce se lidem podezřelým z členství v IS pomstít.

Devatenáctiletý syrský Arab s kudrnatými vlasy a neupravenými vousy, které napovídají, že strávil několik měsíců ve vazbě, soudcům při výslechu řekl, že se k IS přidal před devíti měsíci a bojoval proti syrské vládě. Při bojích byl nicméně zraněn, dezertoval a schovával se. V listopadu, když se Islámský stát začal zcela hroutit, udal se Kurdům sám.

"Bože, jak toho lituji," komentoval své členství v teroristické organizaci. "Chci, abyste mi pomohli. Jsem ženatý, má matka s námi také žije. Chtěl bych se k nim vrátit," dodal.

"Udělal jsi dobře," odpověděl soudce. "Skutečnost, že jsi nebyl plnoletý, když ses k IS přidal, je polehčující okolnost, stejně jako to, že ses sám udal. Dobré chování ve vězení bude také prospěšné," uvedl soudce.

Mladý muž nakonec dostal trest dvou let a devíti měsíců ve vězení, který byl snížen na devět měsíců, jelikož byl v době členství nezletilý a udal se sám.

Syrští Kurdové založili vlastní soudy bez souhlasu syrské vlády a mezinárodního společenství a vynášejí rozsudky nad stovkami Syřanů podezřelých z členství v IS. Jejich umírněný přístup k obžalovaným má několik důvodů. Za prvé chtějí většinové arabské populaci na východě Sýrie ukázat, že se jich nemusí obávat. Zároveň mají za cíl dokázat, že jsou schopni vládnout a získat podporu mezinárodního společenství.

Odsouzení Iráku

Kurdové v Sýrii proto zrušili trest smrti a členům IS, kteří se vzdají, slíbili snížení trestu. Nejvyšší možný trest přitom stanovili na 20 let ve vězení. Rovněž se snaží dělat zprostředkovatele mezi znesvářenými arabskými kmeny a loni amnestovali 80 členů IS s cílem zlepšit vztahy kmenů a přimět další bojovníky, aby se sami udali.

Naproti tomu Irák odsoudil stovky členů IS k smrti při rychlých soudních stáních. I za nejmenší možnou spolupráci s IS hrozí v Iráku patnáct let vězení až doživotí.

Kurdové soudy pro teroristy naopak přejmenovali na Soudy obrany lidu a věznice označují za akademie, kde je důraz kladen na přeučení, což je v souladu s principy levicového libertarianismu a přímé demokracie, které zastávají.

Kurdské soudy však mají i závažné nedostatky. Obžalovaní nemají nárok na právníka, proti rozsudkům se nelze odvolat a soudci ze strachu z odvety zůstávají anonymní. Do budoucna však plánují odvolací soudy založit.

Konzultace s Američany

Zásadním problémem je také právní postavení kurdských soudů. Z pohledu syrského zákona totiž syrští Kurdové nemají o nic větší pravomoc než soudy rebelů nebo Islámského státu. Kurdové rovněž uvádějí, že ani od svého spojence USA se jim nedostává podpory, přestože o nutnosti vytvoření právního systému s Američany hovořili. Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že v otázkách justice v tuto chvíli syrským Kurdům nepomáhá.

Kolik příslušníků IS je v kurdských věznicích, není známo. Kurdské úřady uvádějí, že počet je nestálý v důsledku nových zatčení, propouštění a amnestií. Podle odhadů organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch kurdské úřady zadržují asi 400 bojovníků a jejich rodiny, které čítají asi 2000 žen a dětí, drží v ostře střežených táborech. Země, odkud někdejší bojovníci IS pocházejí, je totiž většinou nechtějí přijmout zpět a Kurdové se zatím nerozhodli, jak s nimi naloží.