Turecko nedovolí, aby se na jeho jižní hranici se Sýrií zformoval kurdský stát. Podle listu Hürriyet Daily News to řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara si také přeje, aby se v irácké autonomní oblasti Kurdistán nekonalo plánované referendum o nezávislosti.
Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu řekl, že představitele iráckých Kurdů požádá, aby referendum o nezávislosti plánované na 25. září zrušili. Oznámil to na tiskové konferenci se svými iráckými protějšky v Bagdádu; s představiteli iráckých Kurdů se má setkat ve středu v severoirácké provincii Irbíl.
S prezidentem iráckého Kurdistánu Masúdem Barzáním se v úterý sešel také americký ministr obrany Jim Mattis. Proti referendu o nezávislosti Kurdistánu jsou i Spojené státy, které se obávají, že by se mohl kvůli němu rozhořet v regionu další konflikt. Za prioritu pokládají boj s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Mattis ve středu přicestoval do Turecka.
Proti možnému zformování kurdského státu v severní Sýrii se turecký prezident ohradil už v úterním projevu. "Nedovolíme, aby Strana demokratické unie (PYD) a (její ozbrojené křídlo) Lidové ozbrojené jednotky (YPG) zformovaly v severní Sýrii takzvaný stát," řekl Erdogan v úterním projevu v prezidentském paláci.
Ankara dlouhodobě k milicím YPG zaujímá velmi negativní postoj a označuje je za teroristy. Podezírá je z úzké spolupráce s kurdskými separatisty na jihovýchodě Turecka.
"Myslím, že moji kurdští bratři by nikdy nedovolili, aby v severní Sýrii a jižním Turecku něco takového vzniklo. V rámci naší země utváříme jeden národ. Jeden národ, který má osmdesát milionů lidí. Máme jednu vlajku, jednu vlast a jeden stát," řekl Erdogan. "Kdo by chtěl tento národ rozbít, toho pošleme do hrobu," dodal.
Podle tureckého prezidenta se strana PYD, která hájí zájmy syrských Kurdů, a její milice YPG snaží vybudovat v severní Sýrii "teroristický koridor" a dosáhnout břehů Středozemního moře. Erdogan řekl, že Turecko proti nim bude postupovat stejně jako proti Straně kurdských pracujících (PKK). Tato organizace je v Turecku zakázaná; angažuje se v boji proti IS v Sýrii a její členové usilují o samostatný kurdský stát.
Erdogan řekl, že bude-li to potřeba, Turecko v severosyrské oblasti Afrín zasáhne. Ankara už podle něj tuto záležitost projednala s Íránem a Ruskem.
Turecký prezident se v projevu také ohradil proti tomu, že Spojené státy milicím dodávají zbraně. Přestože jsou USA a Turecko spojenci v rámci NATO, jejich názory na YPG se liší. Washington vyzbrojuje síly YPG, které bojují proti ozbrojencům z IS v Sýrii a dobývají jejich syrskou baštu Rakka.
Kurdové bývají označováni za největší národ bez státu. Z třiceti milionů Kurdů jich nejvíce žije v Turecku (14,3 milionu), Íránu (7,8 milionu), Iráku (5,4 milionu) a v Sýrii (dva miliony). Jediné autonomní území s vlastní správou - regionální vládou a parlamentem - mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.
