Australské úřady musí zastřelit deset tisíc divokých velbloudů, početná stáda totiž při hledání vody a jídla v suchem a rozsáhlými požáry stižené zemi představují hrozbu pro obyvatele. Zvířata ve vnitrozemí státu Jižní Austrálie působí škody na majetku a jsou nebezpečná pro motoristy. Pětidenní kampaň, při které budou velbloudy zabíjet ostřelovači z helikoptér, začala už ve středu, píše AFP.
Úřady se rozhodly stavy velbloudů snížit hlavně na severozápadě státu, kde žijí původní Austrálci. Zvířata tam při hledání vody ničí pozemky i domy, jiná kvůli žízni hynou, nebo se při shánění vody zraní. "V některých případech těla mrtvých zvířat kontaminovala vodní zdroje nebo poškodila kulturní památky," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Jižní Austrálie. V tomto státě se jedná o první takto rozsáhlé snižování stavů velbloudů.
Zvířata původně na kontinentu nežila, do Austrálie se dostala až společně s osadníky ve čtyřicátých letech devatenáctého století, za šedesát let bylo z Indie přivezeno zhruba dvacet tisíc velbloudů. Přistěhovalci je používali při průzkumu vnitrozemí a před stavbou železničních tratí i k přepravě zboží. Sudokopytníci se v suchém podnebí vnitrozemské Austrálie bez přirozeného nepřítele rychle rozmnožovali a dnes jsou považováni za škůdce, který znečišťuje vodní zdroje a ničí původní flóru a faunu.
Austrálie je v důsledku zemí s největší populací divokých velbloudů na světě. Na přelomu tisíciletí krajinu křižovalo až milion kusů, populace však ke konci tohoto desetiletí klesla o čtvrtinu. Důvodem je přetrvávající sucho i umělé snižování jejich počtů ze strany vlády.
Rok 2019 byl pro Austrálii nejteplejším a nejsušším rokem v historii měření. Země momentálně bojuje proti požárům, které zabily téměř tři desítky lidí a které zasáhly více než 10,3 milionu hektarů porostu. Plamenům podle vědců z univerzity v Sydney patrně padla za oběť až miliarda savců, ptáků a plazů.
