Kyrgyzstán využívá pro trestní stíhání příliš širokou definici extremismu, na jejíž základě soudy potrestaly už stovky lidí. Za držení zakázaných knih, videozáznamů a letáků hrozí obviněným tři až deset let za mřížemi, i když materiál nešířili, ani nepoužili k rozpoutání násilí. Ve své zprávě to napsala organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW).
V muslimském Kyrgyzstánu, kde žije šest milionů lidí, se v posledních letech šíří radikální islamistická ideologie. Rusko loni z odpovědnosti za útok v petrohradském metru obvinilo muže původem z Kyrgyzstánu. Kyrgyzská vláda přitom v 90. letech s ozbrojenými radikály bojovala.
Podle HRW jsou zásahy proti extremistům v Kyrgyzstánu příliš tvrdé a mohou být kontraproduktivní. "Když lidé, kteří nejsou nebezpeční, ale pouze vlastní literaturu (byť extremistickou), jsou posláni do vězení,... je zde velké riziko, že se radikalizují tam," uvedla zástupkyně regionální pobočky HRW Rachel Denberová.
Aktivisté upozorňují, že v mnoha případech literatura nevolá po násilí, některé materiály navíc byly klasifikovány jako extremistické až po jejich nalezení. Úřady kromě islamistických knih, brožur a náborových videí militantních skupin definovaly jako extremistické mimo jiné i několik zpráv vydaných aktivisty za lidská práva.
Podle kyrgyzské vězeňské služby bylo na základně obvinění z držení a šíření extremistických médií odsouzeno zhruba 500 osob, z nich 300 skončilo ve vězení.
