Prostředí jihokorejských mocenských elit bylo Pak Kun-hje vždy vlastní - pohybovala se v něm jako malá dívka, posléze jako první dáma a nakonec jako prezidentka. Šestašedesátiletá sesazená "princezna" si od nynějška bude bude muset zvyknout na dlouhý pobyt za mřížemi, napsala agentura AFP. Rok po sesazení a následném zatčení v rámci jednoho z největších korupčních skandálů Jižní Koreje byla Pak odsouzena na 24 let do vězení za korupci, zneužití pravomoci a vydírání.
Před pěti lety, kdy jako první žena získala nejvyšší úřad své země a vrátila se do prezidentského Modrého domu, kde vyrostla, byl takový scénář nemyslitelný.
Nejstarší dcera vojenského diktátora Pak Čong-hie strávila dětství jako v bavlnce. Třebaže s vládou jejího otce (1961-1979) se pojí obvinění z porušování lidských práv, někteří Jihokorejci jeho rodině připisovali královské znaky a mladičkou Pak přejmenovali na "princeznu".
Jižní Korea za jejího otce výrazně hospodářsky rostla. Oba její rodiče byli v rozestupu pěti let zavražděni, což Pak přineslo zvýšené sympatie veřejnosti.
Její matku Juk Jong-so, jejíž ctnosti korejská tradiční společnost vzývala, zavraždil v roce 1974 Severokorejec japonského původu a panovalo podezření, že jednal na příkaz Pchjongjangu. Pak se tehdy ihned vrátila ze studií ve Francii a až do smrti svého otce, kterého v roce 1979 zastřelil ředitel korejské zpravodajské služby, zastávala roli první dámy.
Následujících 20 let žila Pak život skrytý veřejnosti. V roce 1998 se v rozpuku finanční krize stala poslankyní. Ihned si získala starší generaci konzervativních Jihokorejců, kteří s láskou vzpomínali na její matku a jejího otce chovali v úctě, protože národ zničený válkou vyvedl z chudoby.
Pak Kun-hje po své osobní historii bez zaváhání sáhla - své projevy prokládala odkazy na "tragickou ztrátu rodičů, kteří zemřeli kulkou vrahů". Její politický kredit rychle stoupal.
Skutečnost, že se nikdy neprovdala a už neudržovala vztahy s bratrem a sestrou, jí v zemi, která je zvyklá na korupční skandály spojené s rodiči politiků, přidala na atraktivitě.
"Jsem vdaná za Korejskou republiku. Děti nemám. Mou rodinou jsou Jihokorejci," prohlásila jednoho dne. A kým se inspirovala? Anglickou královnou Alžbětou I., již pro její tvrdohlavý celibát nazývali panenskou královnou.
V roce 2012 Pak zvítězila s rekordním počtem hlasů za demokratické éry v prezidentských volbách. Jako mentora si ovšem vybrala pochybnou náboženskou osobu, která se nakonec podílela na jejím sestupu do pekel.
Vztah Pak Kun-hje s tajuplným Čche Te-minem, zakladatelem hnutí se sektářskými rysy, se začal odvíjet v 70. letech: posílal jí dopisy, v nichž mimo jiné líčil, že ve snu viděl její zesnulou matku. Nakonec na tuto ženu získal ohromný vliv. Jedna americká diplomatická nóta, kterou zveřejnil server WikiLeaks, tlumočila zvěsti, že "(Čche Te-min) paní Pak zcela ovládá - má pod kontrolou její tělo i duši".
Když v roce 1994 zemřel, roli mentora převzala jeho dcera Čche Son-sil, která tehdy už beztak zaopatřovala veškerý osobní život Pak, počínaje její garderobou. Vliv této důvěrnice skryté ve stínu zesílil po nástupu Pak do prezidentského úřadu. Čche Son-sil měla volný přístup do prezidentské rezidence a patrně se podílela na důležitých politických rozhodnutích, zejména na obsazování vysokých funkcí.
Když korupční skandál spojený se zneužíváním pravomoci v roce 2016 propukl, vliv Čche Son-sil, již média překřtila na "Rasputina", rozhněval jihokorejskou veřejnost, která během obrovských demonstrací žádala odstoupení prezidentky. Sesazení Pak potvrdil v březnu 2017 nejvyšší soud. To umožnilo ji formálně obvinit, dát do vazby a vést proti bývalé hlavě státu proces.
Čche Son-sil byla v únoru odsouzena na 20 let vězení za zneužití pravomoci, korupci a zasahování do státních záležitostí. Využila svého vlivu na tehdejší prezidentku, která posléze nutila společnosti jako Samsung a Lotte dávat desítky milionů dolarů do nadací Čche Son-sil.
