Poté, co se v minulých týdnech více než tucet mezinárodních zprostředkovatelů snažilo o kompromisní řešení ve sporu o nástupce libanonského prezidenta Emila Lahúda, dala se nyní konečně uvázlá jednání do pohybu. Nyní si na uprázdněné křeslo dělají zálusk generálové.
Se spokojeným úsměvem předstoupil ve čtvrtek v Bejrútu před novináře bývalý generál Michel Aún, kterého od počátku jako jediného kandidáta na úřad hlavy státu prosazovala prosyrská opozice.
Nyní Aún oznámil, že se kandidatury vzdává, čímž chce uvolnit cestu uchazeči, který má s ním nejen stejné křestní jméno, nýbrž i stejnou vojenskou hodnost.
Vrchní velitel armády generál Michel Sulajmán, jehož jméno se už před několika měsíci vynořilo v souvislosti s možnou kandidaturou na prezidentský úřad, ale později opět zapadlo, je tím Aúnovým žádoucím kandidátem. Dokonce i se změnou ústavy, která by byla pro Sulajmánovo zvolení nutná, by prý Aún a jeho spolupracovníci souhlasili.
Zatím se ještě k Sulajmánovi oficiálně nevyjádřili ani Aúnovi šíitští spojenci - hnutí Hizballáh a Amal vedené předsedou parlamentu Nabím Barím - ani protisyrská většinová frakce premiéra Fuáda Siniury. Vrchní velitel armády je ale dosud jediným možným kandidátem, proti němuž nikdo nevznáší námitky.
Můžeme být spokojení všichni
V očích Libanonců, kteří mají stálou tendenci připisovat odpovědnost za všechna rozhodnutí přijímaná v Bejrútu cizím mocnostem, by Sulajmánovo zvolení znamenalo, že se Sulajmánem jako s novým prezidentem by byly spokojeny jak Paříž a Washington, které podporují Siniuru, tak i Damašek a Teherán, stojící za Aúnem a Hizballáhem.
"Nebudeme se stavět Sulajmánovi do cesty," řekl ve čtvrtek v televizi al-Arabíja jeden z poslanců za Hizballáh. Předtím se už pozitivně vyjádřili o armádním veliteli i někteří poslanci ze Siniurova tábora.
O skutečné shodě se ale zatím ještě mluvit nedá, protože dosud neproběhly přímé konzultace o Sulajmánově kandidatuře mezi zástupci obou táborů. "Jsou tu ještě podmínky a detaily, o nichž se musí mluvit," proslýchá se z vládních kruhů v Bejrútu.
A i kdyby byl Sulajmán zakrátko hlasy parlamentní většiny i opozice zvolen prezidentem, znamenalo by to možná jen to, že žádný z obou táborů v tomto konfliktu nechtěl před občany vzít na sebe odpovědnost za mocenské vakuum. O ukončení vládní krize, vyvolané vystoupením prosyrských ministrů z kabinetu, ale nemůže být podle soudu libanonských pozorovatelů ani řeči.
Mezinárodní zprostředkovatelé, mezi něž patří mimo jiné francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner a generální tajemník Ligy arabských států Amr Músá, se tak budou pravděpodobně v příštích týdnech znovu vyčerpaně střídat v Bejrútu.
Foto: AP
