Majetek amerického boháče Wellingtona Burta v hodnotě sto milionů dolarů (asi 1,7 miliardy Kč) se mezi dědice dělí až 92 let po jeho smrti. Dětem ani vnukům nechtěl nechat nic.
Dřevařský a železářský magnát zemřel v roce 1919, k nemalému majetku však přidal nezvyklou závěť. Jmění se mělo rodině rozdělit až jedenadvacet let po smrti posledního žijícího vnoučete, píše Telegraph.
Továrník se z chudého farmářského dítěte vypracoval přesně podle "amerického snu" přes službu na lodi a dřevařský tábor až do osmičky nejbohatších Američanů; investoval rovněž ve světě včetně Ruska či Číny. Excentrický boháč měl však evidentně spory s vlastními dětmi. Stáří strávil v samotě, postupně přicházel o zrak i sluch. Stěží teď hádat, co ho k neobvyklé poslední vůli vedlo. Svému "oblíbenému synovi" zanechal roční rentu třicet tisíc dolarů, ostatním šesti dětem mezi tisícem a pěti tisíci dolarů - asi tolik nechal také svému služebnictvu, jež se o něj v posledních letech staralo.
Až nyní, jedenadvacet let po smrti Marion Lansillové, poslední vnučky, se dvanáct potomků ve věku od devatenácti do čtyřiadevadesáti let dostane k dědictví. Jeho výše se odvíjí od příbuzenského vztahu a závisí také na věku.
Nejmladší z dědiců, devatenáctiletá praprapravnučka Christina Cameronová z Kentucky, dostane 2,9 milionu dolarů. "Jsem si jista, že tehdy svou rodinu neměl rád," citoval ji Telegraph. Sedm dětí ze dvou manželství a sedm vnoučat podle závěti nemělo dostat téměř nic, šest pravnoučat a jedenáct prapravnoučat se dědictví nedožilo.
