Ruský pavilon na světové výstavě Expo v Šanghaji, opírající se dosud o fantastický svět hrdiny dětské literatury Neználka, se má urychleně "vylepšit", a to ještě před příjezdem prezidenta Dmitrije Medveděva do čínského velkoměsta koncem tohoto měsíce.
Kreml si podle tisku žádá předvést v Číně své hlavní projekty, jako je vznikající inovační centrum ve Skolkovu u Moskvy, zimní olympiáda v Soči 2014, plány na rozvoj turistiky na severním Kavkaze či úspěchy ruské energetiky.
"Náklady na účast Ruska na Expo 2010 mohou vzrůst o 700 milionů rublů (asi 435 milionů Kč)," odhadl dnes list Vedomosti a dodal, že celkový rozpočet ruské expozice by tak mohl přesáhnout 1,8 miliardy rublů (přibližně 1,1 miliardy Kč).
Kreml se zdržuje komentáře, i když prezident mezitím nařídil do poloviny listopadu prověřit, zda se státní peníze na přípravu expozice utrácely správně. Ale organizátoři již ujišťují, že dodatečné náklady prý na sebe vezmou účastníci expozice.
Každopádně Neználek, kterého si z knih Nikolaje Nosova pamatují generace českých a slovenských čtenářů, se ocitl pod palbou kritiky, jakkoli se původní koncepci nejprve dostalo požehnání úřadů. Z prezidentské kanceláře nyní zaznívá, že se nepodařilo čínskému sousedovi náležitě předvést ruský potenciál.
Kámen úrazu prý tkví už v samém jménu hlavního hrdiny expozice, který se do čínštiny obvykle překládá jako "malý hlupák". Situaci už nezachránil ani Neználkův pseudonym, vymyšlený pro Šanghaj: chlapeček hledající znalosti.
A konkurenti firmy, která expozici nachystala, uštěpačně dodávají, že Rusko se mělo předvést tím nejlepším, tedy svými talenty a jejich vynálezy, a ne šokovat uměleckými výmysly.
Ani příznivé ohlasy přibližně tří milionů návštěvníků ruského pavilonu, který je vlastně prvním samostatným po 19 letech, neuspokojují ruské úředníky. Ti jsou nyní nervózní z představy, že 28. září výstavu navštíví šéf státu. Je známo, že Medveděv se chystá hovořit hlavně o modernizaci, a ne o literatuře.
V minulosti Rusko zaujalo na světových výstavách například obří sochou Dělníka a kolchoznice, která v předválečné Paříži měla představovat protiváhu k pavilonu nacistického Německa.
pro zvětšení KLIKNI na mapu
Autoři pavilonu v Šanghaji se hájí, že vycházeli z motta šanghajského Expa "Lepší město, lepší život", a tak využili pohádkového města z Nosovových knížek. Součástí je i "seriózní" část o projektech jaderné energetiky, nanotechnologiích a prezentace regionů. Ta se však zřejmě poněkud ztrácí ve stínu dvoumetrových hříbků a lesních jahod, které mají dospělé návštěvníky zmenšit do dětských rozměrů.
Do českého pavilonu v Šanghaji již zavítalo šest milionů návštěvníků, což vyrovnalo návštěvnost legendárního československého pavilonu na výstavě v Bruselu v roce 1958. Světová výstava skončí za necelé dva měsíce. Ještě předtím by mělo být jasné, kdo českou expozici získá, pokud prodej pavilonu český stát vyjedná. Na českou účast na kulturní olympiádě národů vyčlenila vláda kolem půl miliardy korun.
