Ateistická Čína ukazuje vlídnější tvář. Oficiálně schválila první tchajwanskou buddhistickou charitu působící na území Číny. Komunistické vedení mluví o vstřícném kroku. Shodou okolností několik měsíců před zahájením olympijských her.
Čínské ministerstvo pro civilní záležitosti udělilo licenci tchajwanskému buddhistickému uskupení Cch' ťi (Tzu chi), která se tak stala „první nadací, již právně zastupuje obyvatel nepevninské Číny."
Cch' ťi si na oficiální uznání musela počkat téměř dvacet let. Svou charitativní činnost v zemi vykonává od roku 1991.
Svou působnost rozšířila z Tchaj-wanu a Číny do celého světa. Cch' ťi buduje nemocnice a školy, angažuje se i na poli transplantace kostní dřeně, v boji proti chudobě a pomáhá v oblastech stižených suchem či naopak povodněmi.
Udělení vládní licence na aktivitách nadace nic nezmění, sdělila agentuře Reuters její viceprezidentka Lin Pchi-Jüová. Politické napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem ale nekomentovala.
Tchaj-wan se od Číny odtrhl v roce 1949 na konci čínské občanské války. Peking si na ostrov činí nadále nárok a považuje jej za svou součást. I přes spory Pekingu a Tchaj-Peje narůstá jejich bilaterální obchod a investice, stejně jako turismus.
Vstřícný krok Pekingu má pragmatické důvody. V překotně se rozvíjející zemi sílí sociální napětí a neklid. Jedním z hesel dnešní Číny se proto stalo „budování harmonické společnosti".
Úřady si spočítaly, že nevládní organizace přinášejí zemi každoročně miliony a kompenzují tak nedostatečné vládní výdaje v oblasti sociální péče.
Náboženství sice nadále podléhá přísné státní kontrole, vláda si ale uvědomuje, že filosofie buddhismu může sociální tenze zmírnit a případně pomoci bojovat s dalšími společenskými problémy - včetně rozmáhající se korupce.
Nový vítr je cítit i v nejvyšších kruzích. Ještě v roce 2006 jeden z čelních představitelů komunistické strany Číny Ťia Čching-lin varoval před náboženstvím jako prostředkem zahraniční infiltrace. Tento měsíc se jej naopak dovolával. „Měli bychom sledovat politiku svobody náboženského vyznání .. a plně využívat jeho pozitivní roli při podpoře harmonie ve společnosti," sdělil Ťia na zasedání Národního lidového kongresu v Pekingu.
Tento postoj znamená velkou změnu oproti Čínské kulturní revoluce v letech 1966-76, kterou provázelo uzavírání chrámů, rozbíjení soch a pálení posvátných knih. Mniši a mnišky byli nuceni vrátit se k sekulárnímu životu.
Pekingská vláda se sice nyní buddhismu s domácí tradicí obává méně, přísnou kontrolu ale nadále udržuje v Tibetu. Jen v těchto dnech tam čínské úřady uvěznily desítky protestujících mnichů.
Foto: AP
