Výstup na vrchol
Na Everestu je letos tak rušno, že se mohou tvořit fronty

Britský horolezec Tim Mosedale po nedávném aklimatizačním výstupu sestupoval dolů po zrádném ledovci Khumbu na Mount Everestu, když narazil na velkou skupinu naprosto nezkušených kolegů, kteří se potýkali i s vlastním vybavením. Jeden měl dokonce mačky na nohou obráceně. Podobné velké skupiny společně s horolezci, kteří se snaží o výstup bez kyslíkových bomb, vytvářejí letos na nejvyšším vrcholu světa potenciálně "toxickou směs", napsal pětinásobný pokořitel Everestu Mosedale koncem dubna na Facebook.

Nepál se letos chystá na rušnou a potenciálně nebezpečnou sezonu, neboť vláda vydala rekordně vysoký počet povolenek pro cizince - 371. To je nejvíc od roku 1953. Připočtěte k tomu ještě nepálské šerpy, a ten počet vyletí až na 800. Úřady již varovaly, že na ledových svazích mohou nastat situace podobné dopravním zácpám, jak se blíží polovina května, kdy se trochu zmírní silný vítr kolem hory a umožní pak horolezcům vystoupat na vrcholek ve výšce 8848 metrů nad mořem.

"Průměrně jsou tady během každé lezecké sezony tak tři nebo čtyři dobré dny, kdy vhodné počasí umožní bezpečný výstup na vrchol," říká šerpa Ang Cering, který je předsedou Nepálského horolezeckého svazu. "Když se během těchto pár dní pokusí dostat na vrchol 800 horolezců, může to být problematické," citoval jej list The Washington Post.

Mezitím se neustále rozrůstá základní tábor pod Everestem - stanové městečko, kde horolezci několik týdnů žijí, aby se aklimatizovali na vyšší nadmořskou výšku. Čím dál více lezců i turistů sem létá vrtulníkem na jednodenní výlet, a někteří si dokonce dopřávají šampaňské k snídani s úchvatným výhledem.

Bezpečnost je neustálým tématem rozhovorů, drbů i nepodložených zvěstí kolujících po táboře, který je domovem více než 1500 dobrovolných zdravotníků, členů podpůrných týmů a samotných horolezců. "Samozřejmě že si děláme obavy z těch vysokých čísel," říká šerpa Mingma Tenzi, který už vystoupal na vrchol Everestu šestkrát. "Naše rozhovory v základním táboře se často točí kolem toho, co dělat, když se objeví problémy s příliš velkým provozem na Everestu."

V posledním roce se například se svými klienty nuceně zdrželi během výstupu na summit o čtyři hodiny - včetně hodinového čekání pod Hillaryho schody. Ve výšce 8808 metrů je tato pasáž hluboko v takzvané zóně smrti, kde mohou být řídký vzduch a vysoká nadmořská výška obzvlášť nebezpečné. Dva z jeho klientů nakonec přišli o prsty na nohou kvůli omrzlinám.

Protože se člověk pohybuje pomalu a tráví spoustu času čekáním a stáním na místě, zvyšuje se riziko, že tělo v těchto extrémních podmínkách prochladne a bude náchylné k omrzlinám. A dalším problémem je, že každá minuta čekání a mučivě pomalého postupu snižuje množství drahocenného kyslíku v lahvi.

Obavy z bezpečnostních problémů a ekologických následků davových výstupů na Everest přitáhly celosvětovou pozornost v roce 2012, kdy německý horolezec zveřejnil fotografii "lidského hada", tvořeného zhruba 600 horolezci, kteří se sunuli k výstupu. V tom roce na Everestu zahynulo 11 lidí včetně tří nepálských šerpů.

V letech 2014 a 2015 ovšem následovaly ještě větší tragédie. Nejprve to byla smrt 16 šerpů kvůli padajícímu ledu, o rok později pak lavina způsobená zemětřesením, která na Everestu zabila 18 lidí. Tato neštěstí zasadila značnou ránu nepálské ekonomice. Povolenky k výstupu na Everest vynášejí totiž odhadem 4,5 milionu dolarů (110 milionu korun), ovšem další zisky pro hotely, průvodce, nosiče a dopravní firmy jsou podstatně vyšší.