Nový Zéland má nejvyšší sebevražednost mladistvých z 41 ekonomicky nejrozvinutějších zemí světa. Upozornila na to nová zpráva Dětského fondu OSN (UNICEF). Dlouhodobý problém, který řeší i vláda, se stal politickým tématem před zářijovými všeobecnými volbami.
UNICEF zkoumal sebevražednost u lidí mezi 15 až 19 lety. Na Novém Zélandu vyšel poměr 15,6 sebevražd na 100 tisíc obyvatel, což je dvakrát více než v USA a téměř pětkrát tolik co v Británii. Česko je v tabulce na 17. místě s poměrem 6,6 sebevražd na 100 tisíc obyvatel. Nový Zéland se v čele smutné statistiky objevil opakovaně.
Šetření se provádělo v 35 členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a v šesti zemích Evropské unie, které v OECD nejsou.
Nelichotivé prvenství má podle expertů na svědomí souhra řady sociopatologických jevů. Vysoká sebevražednost souvisí s dětskou chudobou, četnými těhotenstvími mladistvých a velkým množstvím rodin, kde dochází k násilí či zneužívání dětí. Ostrovní stát v Tichém oceánu patří také mezi země, kde je hojná šikana ve školách.
Novozélandské statistiky ukazují, že nejvíce si berou život mladíci z řad domorodých Maorů. Míra sebevražednosti u maorských mužů ve všech věkových skupinách je zhruba 1,4krát vyšší než u ostatní populace. Podle odborníků tak řešení musí zohlednit i komplikované dědictví kolonizace a pravděpodobné přetrvávání rasismu.
Dlouhodobý problém přiměl novozélandskou vládu vydat v dubnu návrh národní strategie prevence sebevražd. O dokumentu se hojně diskutuje a veřejnost k němu může vyjadřovat připomínky.
Experti se shodují, že je třeba nasměrovat více peněz do podpůrných služeb, které pomáhají lidem projít těžkým obdobím dospívání. Příkladem je zvláštní poradenská linka pro dospívající, jež si stěžuje, že se pro nedostatek kapacit nemůže věnovat všem volajícím.
