Téměř dva miliony muslimů je připraveno vykonat letošní velkou pouť do Mekky, což je jedna z povinností vyznavače islámu. Koná se každoročně v posledním měsíci islámského lunárního kalendáře. Rituály začínají osmého dne tohoto měsíce, který letos připadne na neděli. Obřady, které kopírují pouť vykonanou prorokem Mohamedem v 7. století, potrvají pět dní.
Pouť do Mekky neboli hadždž je vedle vyznání víry, modlitby, půstu a almužny, pátým pilířem islámu. Nejméně jednou za život ji má vykonat každý věřící muslim, má-li na to prostředky a umožní-li mu to zdraví.
Saúdská Arábie nepřestává rozšiřovat a modernizovat prostory, v nichž se vykonávají obřady a v nichž poutníci pět dní pobývají. Bezpečnost zajistí tisíce policistů a vojáků, v několika směnách bude služby zabezpečovat na 190 tisíc dobrovolníků. Saúdskoarabský král Salmán letos zaplatí náklady na pouť 1500 rodinám, jejichž příbuzní padli v jemenské válce.
Poutníci nejprve musejí prohlásit, že chtějí pouť vykonat. Až pak mohou vstoupit do okrsku poutě. Obléknou se do bílých oděvů stírajících společenské a majetkové rozdíly mezi nimi a pak se už v době pouti neholí, nestříhají, nečešou ani nepoužívají voňavky.
První poutní den sedmkrát obejdou proti směru hodinových ručiček svatyni Kábu v areálu Velké mešity v Mekce, jejímž směrem se muslimové kdekoli na světě obracejí při svých každodenních modlitbách. Po obkroužení Káby následuje rituální pochod k pahorkům Safá a Marva a věřící mezi nimi sedmkrát proběhnou. Připomíná se zde příběh Ibráhímovy (Abrahámovy) otrokyně Hagar a jejich syna Ismáíla. Hagar podle tradice právě zde hledala vodu po putování pouští a našla studnu Zamzam. Z ní dodnes pijí poutníci a mnozí si ji odnášejí v lahvích domů. Prvního dne ještě poutníci odejdou do údolí Miná, kde přenocují v připravených klimatizovaných stanech.
Druhý den na ně čeká vrcholný obřad, jímž je pobývání na pahorku Arafát, kde podle tradice Mohamed pronesl své poslední kázání. Muslimové se zde modlí a pobývají do západu slunce. Pak odejdou ke svatyni Muzdalifa a po večerních modlitbách zde přenocují.
Vydaná víza cizincům
Následujícího dne odejdou zpět do Miná, kde se koná rituál kamenování Satana - tedy házení kaménků na místě zvaném Džamarát. V dnešní době jde o několikaposchoďovou strukturu s betonovými pilíři, na něž se kaménky házejí. Toto místo je považováno za bezpečnostně nejproblematičtější, protože se zde shromáždí vždy velký počet lidí ve stejnou dobu. Roku 2006 tady při tlačenici zahynulo přes 360 lidí. Po obřadu kamenování začíná svátek oběti - íd al-adhá, který je třídenní a slaví se nejenom v Mekce, ale v celém muslimském světě. Porážejí se při něm obětní zvířata a jejich maso se daruje potřebným. Poutníci pak odcházejí zpět do Miná, na konci poutě znovu obejdou Kábu a odloží poutní šat.
Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí oznámilo, že letos vydalo 1,7 milionu víz cizincům, kteří chtějí přijet do Mekky. Více než polovina z účastníků pochází z chudých zemí a 18 procent ze zemí, kde se válčí. Největší skupina přijela z Indonésie, početné budou také skupiny poutníků z Pákistánu, Indie, Bangladéše, Turecka a Íránu.
Rijád se snaží zajistit bezpečnost na maximální možnou míru. Přesto se na pouti stávají incidenty. Nejhorší se stal v roce 2015, kdy se proti sobě vydaly dva velké proudy a v tlačenici zemřelo na 1600 lidí. Většina z nich byli Íránci a Írán následujícího roku své občany vyzval, aby pouť bojkotovali. Saúdská Arábie vyzývá k tomu, aby se pouť nepolitizovala, a vydala povolení k účasti všem muslimům, a to i ze zemí, s nimiž má Rijád problematické vztahy. To se netýká jenom Íránu, ale také Kataru nebo Kanady.
Letos Saúdská Arábie rozšířila služby pro poutníky v podobě několika mobilních aplikací. Některé umožní poutníkům lépe se orientovat při provádění obřadů, další je nastavena na rychlé přivolání zdravotnické pomoci a jedna, která se nabízí v osmi jazycích, poskytuje také dopravní informace.
