Kazašský vůdce Nursultan Nazarbajev udělal další krok k posílení národního jazyka, když určil jako jedinou jednací řeč vlády a parlamentu kazaštinu. Vůli doživotního prezidenta v úterý novinářům tlumočil kazašský ministr informací Dauren Abajev. Kabinet dosud komunikoval kazašsky i rusky, část ministrů podle místních médií kazaštinu dostatečně neovládá.
Kazachstán se po nabytí samostatnosti počátkem 90. let snaží nahradit všudypřítomnou ruštinu národním jazykem, stejně jako ostatní postsovětské státy ve střední Asii. Proces "derusifikace" je často bolestný, protože například před dvaceti lety v Kazachstánu tvořili etničtí Kazaši menšinu obyvatel. Sám Nazarbajev plynně hovoří oběma jazyky a v oficiálních projevech je dosud občas střídal.
Výsledky sčítání lidu v roce 2009 ukázaly, že kazaštinu ovládá jen 62 procent občanů země, zatímco rusky bez problémů hovoří 85 procent. Tento stav se ale od těch dob změnil, částečně i pod tlakem úřadů: Kazaši dnes tvoří 69 procent z 18 milionů obyvatel Kazachstánu, zatímco k ruskému národu se hlásí jen pětina. Ve vládních úřadech nicméně ruština stále převládá.
Nazarbajev se snaží s Ruskem udržovat přátelské styky, ale v úsilí nahradit ruštinu kazaštinou nepolevuje. Loni oznámil, že hodlá skoncovat s azbukou, kterou má postupně do roku 2025 nahrazovat latinka, speciálně upravená pro potřeby kazašských hlásek. Kazaština je turkický jazyk a s ruštinou má pramálo společného.
Na schůzkách kabinetu napříště nebude pro ruštinu místo, prohlásil ministr Abajev. V parlamentu je situace komplikovanější, protože poslanci z ruskojazyčných regionů kazaštinu náležitě neovládají. Než se ji naučí, musejí využívat služeb tlumočníků, řekl Abajev.
