Islamistická aliance, která vládne v pákistánské Severozápadní pohraniční provincii hraničící s Afghánistánem, navrhla změnu jména regionu. Nově by se měla tato část země jmenovat Afghánia.
Požadavek guvernéra Severozápadní pohraniční provincie (NWFP) směřovaný federální vládě do Islámábádu zřejmě znovu oživí debatu okolo názvu provincie. NWFP obývají hlavně Paštové či Paštunové, kteří žijí po obou stranách hranice mezi Pákistánem a Afghánistánem.
„Neexistuje žádná ústavní překážka, která by nám zabránila přejmenovat provincii samostatně, ale chceme to vyřešit v přátelském duchu,“ cituje agentura Reuters Málika Zafara Azama, ministra práva NWFP.
Podle Azama provedla místní vláda průzkum, aby nalezla alternativní jméno ke krkolomnému anglickému názvu území. Severozápadní pohraniční provincie nese totiž svůj název už od dob panování britských rádžů, před dělením Indie roku 1947.
Dnešní hranice mezi Afghánistánem a Pákistánem je stará 114 let. V roce 1893 Britové konečně uznali, že dobýt horské oblasti obývané kmeny odolných divokých horalů je nad jejich síly.
Po dohodě s afghánským emírem Abdurrahmánem stanovili takzvanou Durandovu linii, za niž Britská Indie už nikdy nešla. Jméno má od tajemníka pro zahraniční záležitosti indické vlády sira Mortimera Duranda, který hranice usmlouval. Nicméně žádná afghánská vláda tuto linii nikdy písemně neuznala.
Afghánští králové, marxističtí soudruzi i talibanští fanatici se snažili pro svou zemi zajistit přístup k moři, ale získali jen bezcelní koridor Pákistánem v padesátých letech 20. století.
V roce 1947, když se krvavě dělila perla britské koloniální říše na Indii a Pákistán, chtěli Paštové vyhlásit v pákistánských provinciích Paštunistán. Nepodařilo se jim to, a tak zůstalo šedesát kmenů Pathánů (jak nazývají Pašty na pákistánské straně) a Paštů z Afghánistánu rozděleno.
Podle odhadů z letošního roku je z téměž 170 milionů obyvatel Pákistánu více než 26 milionů Paštunů.
Obyvatelstvu neexistujícího Paštunistánu se v průzkumu nejvíce líbil název Afghánia. „Zařídili jsme, aby se náš plán dostal před federální vládní komisi pro meziprovinciální koordinaci,“ řekl podle Reuters Málik Azam.
Islamistickým nacionalistům se nelíbí ani proamerická vláda v Islámábádu, ani vcelku neutrální název Afghánia. Chtěli by jiný, Pakhtunkhwa-Pachtúnchvá. Tento název prý reflektuje paštunský ráz provincie.
„Stojíme si za naším návrhem, aby se provincie jmenovala Pachtúnchvá. Je to staletí starý název naší země, a proto ho podporujeme,“ prohlásil podle Reuters Ghulám Bilour, viceprezident Národní strany Avámí, hlavní nacionalistické síly v oblasti.
Od invaze Spojených států do Afghánistánu koncem roku 2001 získávají nacionalisté další a další příznivce a situace na hranici se vyostřuje. Možná proto volí umírnění představitelé provincie smířlivý tón. Generál Parvíz Mušaraf v Islámábádu totiž separatistické tendence netrpí.
Na fotografii: (1) Příznivkyně rigidního islámu demostrují v Islámábádu, 31. červenec 2007; (2) Mladí Paštové studují korán v péšávarské madrase; (3) "Svatyně" paštského generála v obchodu se střelnými zbraněmi; (4) Na hranici je to coby raketometem dostřelil, teroristé si také občas "odskočí" zaútočit na pákistánské vojáky
FOTO: (1) AP, (2) a (4) Reuters, (3) ease.com,
