Jennifer Renová v zimním plášti od módního domu Prada s černými a oranžovými motivy ve tvaru diamantů, který si zakoupila při výletu do Milána, je typickou představitelkou čínských "nových zbohatlíků". Pro tuto sedmadvacetiletou ženu jsou kabelky od Diora, parfémy od Chanelu a náhrdelníky značky Van Cleef & Arpels součástí každodenního života.
"Luxusní výrobky se staly jednou z hlavních součástí mého života," říká Jennifer, která měsíčně sice vydělává jen v přepočtu asi 17 tisíc korun, ale těší se téměř neomezené finanční podpoře své matky, úspěšné podnikatelky.
"Jakmile je jednou začnete nakupovat, pak je těžké vrátit se k levnému zboží," dodává.
Majetní čínští spotřebitelé jsou ternem pro velké luxusní značky. Jejich prodej v Číně v roce 2011 vzrostl o nebývalých 56 procent, zatímco rok předtím "jen" o 35 procent, vyplývá ze studie nezávislé finanční a investiční společnosti CLSA Asia-Pacific.
CLSA Asia-Pacific očekává, že se tento růst zpomalí, ale předvídá dvacetiprocentní růst tohoto trhu až do konce desetiletí.
Podíl Číňanů na světových výdajích na luxusní výrobky dosahuje 25 procent. Rovněž luxusních produktů spotřebují podle prosincové studie společnosti Bain & Company nejvíce, ještě více než Američané.
V roce 2012 byl růst luxusního trhu v Číně omezen méně rychlým růstem celé ekonomiky. Podílela se na tom i kampaň proti rozšířené praxi dárků, které podnikatelé nabízejí úředníkům, aby si tak zajistili jejich přízeň.
V kontinentální Číně letos vzrostl prodej luxusních výrobků jen o sedm procent, protože téměř dvě třetiny Číňanů jezdí nakupovat kabelky, hodinky či parfémy do zahraničí nebo do Hongkongu, kde jsou levnější.
Výrobci luxusu přesto spatřují obrovský potenciál ve druhé největší světové ekonomice, kde rychle roste střední třída, zatímco Evropa prochází dluhovou krizí, americká ekonomika vykazuje známky slabosti a japonský růst zůstává rozbředlý.
Počet čínských domácností s čistým příjmem v přepočtu mezi 300 tisíci až 600 tisíci korun ročně by měl ze 14 milionů v roce 2010 vzrůst na 167 milionů v roce 2020, uvádí poradenská společnost McKinsey.
Louis Vuitton, předvídající boom v ekonomické metropoli země, otevřel v červenci v Šanghaji čtyřpodlažní obchodní dům, který je jeho největším ve světě. Prodává tam šperky, oděvy a kožené výrobky.
V listopadu otevřela značka Coach se sídlem v New Yorku čínskou verzi svého internetového obchodu.
Skupina PPR, vlastnící kromě jiných značky Gucci a Yves Saint Laurent, v prosinci oznámila, že odkoupila čínskou klenotnickou firmu Qeelin za částku, která zůstala utajena.
"Je zde mnoho důvodů, proč být optimistou, protože tu jsou základy pro rostoucí prosperitu," prohlašuje Claudia D'Arpiziová z Bain & Company.
A jak se rozvíjejí záliby Číňanů, stává se i trh širším.
Pětadvacetiletý expert na marketing Kevin Liu z Pekingu tvrdí, že si sám kupuje méně nákladné výrobky, přičemž využívá mezer v nabídce. Je-li však například pozván na svatbu, pak jsou klasické značky jako Gucci nezbytností. "Je to racionální způsob, jak vynakládat peníze," tvrdí.
