Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl loni ochoten vrátit Sýrii okupované Golanské výšiny výměnou za mírovou smlouvu. Kvůli tomu vedl s režimem prezidenta Bašára Asada prostřednictvím americké diplomacie tajné rozhovory, které ale přerušilo syrské protivládní povstání. Informoval o tom v pátek izraelský list Jediot Achronot. Netanjahuův úřad tuto tiskovou zprávu velmi rychle popřel.
Podle amerických diplomatických zdrojů citovaných deníkem Jediot Achronot byly rozhovory vedeny s veškerou vážností a byly natolik zevrubné, že nebylo pochyb o tom, že by obě strany nakonec dospěly ke kýžené dohodě, nebýt ovšem syrské občanské války. Netanjahu se do vyjednávání pustil i proto, aby zdůvodnil to, že rozhovory o urovnání izraelsko-palestinských vztahů setrvávají ve slepé uličce. Izraelská diplomacie zároveň považovala Sýrii za "nejslabší článek" v "ose zla", zahrnující také Írán a libanonské hnutí Hizballáh.
Netanjahuův úřad ke zprávě uvedl, že Izrael nikdy tento americký podnět nepřijal a že šlo o jednu z mnoha amerických iniciativ. Úřad dal zprávu do souvislosti s politickým bojem, který se v Izraeli rozhořívá po premiérově vyhlášení předčasných parlamentních voleb. Mají se dle listu Haarec konat 22. ledna a Netanjahu v nich bude usilovat o podporu pravice, která je proti navrácení Golan.
Izrael je se Sýrií oficiálně ve válečném stavu. Za války v roce 1967 Golany obsadil a část jich pak anektoval. Od dalšího válečného konfliktu v roce 1973 spolu ale země nebojovaly. Sýrie i za jiných izraelských vlád vždy případné mírové rozhovory s Izraelem podmiňovala návratem Golan. Za válek v letech 1967 a 1973 z výšin odešlo na 150 tisíc původních obyvatel. Teď tam žije pod izraelskou okupací 18 tisíc syrských drúzů, ale většina z nich odmítla nabídku získat izraelské občanství. Kromě nich Golany obývá asi 20 tisíc izraelských osadníků.
