Dvanáct poslanců amerického Kongresu nominovalo hongkongské prodemokratické hnutí a jeho nejvýznamnější studentské vůdce na letošní Nobelovu cenu za mír. Nominace rozhořčila Peking, který tento krok označil za vměšování do vnitřních záležitostí Číny.
Nominovanými vůdci jsou 21letý Joshua Wong a jeho kolegové 24letý Nathan Law a 27letý Alex Chow, kteří v roce 2014 stáli v čele protestů desetitisíců lidí v této bývalé britské kolonii, jež v roce 1997 přešla pod čínskou správu. Členové amerického Kongresu uvedli, že chtějí ocenit "jejich mírové snahy o politickou reformu a sebeurčení Hongkongu".
Demonstranti v roce 2014 po jedenáct týdnů okupovali klíčové ulice Hongkongu, aby prosadili svůj požadavek plně svobodných voleb nejvyššího představitele města. Tento požadavek předtím zavrhla centrální čínská vláda. Na vrcholu protestních akcí bylo v ulicích až 100 tisíc osob. Demonstranti nakonec svého cíle nedosáhli.
"Hongkongští prodemokratičtí aktivisté významně přispěli k míru tím, že se snažili zabezpečit budoucnost Hongkongu v době, kdy Peking podniká kroky k narušení autonomie Hongkongu," uvedli v dopise Nobelovu výboru čtyři demokraté a osm republikánů z Kongresu, mezi nimiž je i bývalý prezidentský kandidát Marco Rubio.
Loni byla zmíněná trojice hongkongských vůdců demonstrací odsouzena k několikaměsíčním trestům vězení za nezákonné shromažďování. Jejich nominace na Nobelovu cenu za mír rozčilila komunistickou vládu v Pekingu.
V prohlášení čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Joshua Wong a další studentští vůdci byli potrestáni v souladu se zákonem, a označilo protesty, které vedli, za "zcela nezákonné".
"Vyzýváme příslušné americké kongresmany, aby se přestali vměšovat do vnitřních záležitostí Číny a Hongkongu a více se snažili přispívat k rozvoji čínsko-amerických vztahů," dodalo ministerstvo.
Hongkong má status zvláštní administrativní oblasti a v rámci principu jedna země, dva systémy požívá určité autonomie. Občané se mohou svobodně vyjadřovat a na rozdíl od lidí z kontinentální Číny také protestovat. Mnozí však tvrdí, že Peking postupně tyto svobody omezuje.
