Smír
Nový Zéland a USA míří k ukončení třicetileté námořní roztržky

Dlouholetá námořní roztržka mezi Spojenými státy a Novým Zélandem kvůli protijaderné politice Wellingtonu se blíží ke konci. V novozélandské metropoli totiž koncem roku zakotví po třicetileté přestávce první americká válečná loď. Oznámil to v Aucklandu viceprezident USA Joe Biden.

"S velkým potěšením a poctou přijímají Spojené státy pozvání k účasti lodě (amerického námořnictva) na listopadových oslavách 75. výročí královského námořnictva Nového Zélandu," prohlásil Biden před novináři. "Bude to další důkaz naší úzké spolupráce," dodal.

Spojené státy a Nový Zéland byly během druhé světové války pevnými spojenci. Jejich vztahy se zhoršily v období takzvané studené války, když Wellington v roce 1984 prohlásil Nový Zéland nejaderným státem. V roce 1986 tento ostrovní stát zakázal vplouvat do svých teritoriálních vod plavidlům s jaderným pohonem nebo jadernou výzbrojí. To byl problém pro USA, které nepotvrzují, ale ani nepopírají jaderné kapacity svých plavidel.

Washington v odvetě reagoval zákazem přístupu novozélandského námořnictva do amerických přístavů. Zároveň pozastavil dohody o spolupráci uzavřené v rámci obranného paktu ANZUS (Austrálie, Nový Zéland, USA).

Novozélandský premiér John Key uvedl, že obě země našly způsob, jak problém vyřešit při vzájemném respektování svých stanovisek. "Není to vítězství jedné strany, ani porážka druhé. Ten problém je vyřešen a už je minulostí," řekl.

Premiér ještě upřesnil, že jeho vláda od USA nežádá, aby ustoupily ze svého stanoviska. Musejí jen na základě konzultací s odborníky zajistit, aby žádné plavidlo připlouvající na návštěvu nemělo jaderné kapacity.