Nový Zéland opět zestátňuje železnici a trajekty

V řadě evropských zemí včetně České republiky se léta vedou spory o privatizaci drah. Novozélanďané s ní udělali velmi „bolestnou zkušenost" (ministr financí Cullen), proto kupují dráhy zpět. Včetně sítě trajektů. Oznámila to tento týden vláda ve Wellingtonu, jež za zpětný odkup železnice a trajektů zaplatí 665 milionů australských dolarů (336 milionů eur).

Pro ostrovní stát je to dramatický odklon od radikální vlny hospodářských reforem v 80. a 90. letech minulého století. Státní novozélandské dráhy byly prodány roku 1993 soukromým investorům za 400 milionů dolarů (202 milionů eur). V roce 2003 získal většina australský dopravní koncern Toll Holdings.

Od něj nyní wellingtonský kabinet kupuje dráhy a trajekty zpět.

Očekávání spojená s privatizací dopravy se nenaplnila. Namísto zlepšení služeb se nabídka zhoršila a soukromí vlastníci zanedbávali údržbu zařízení.

„Prodej státních drah (...) byl pro Nový Zéland bolestnou lekcí," uvedl tento týden ministr financí Michael Cullen.  

Nejnověji měly železnice 2 300 zaměstnanců. Délka kolejí na NOvém Zélamdu činí čtyři tisíce kilometrů. Podle Cullena bylo „velmi obtížné provozovat dráhy bez státní podpory tak, aby znamenaly přínos pro hospodářský rozvoj země".

Vláda nyní plánuje do drah výrazné investice; podrobnosti ale sdělí až později.

Také premiérka Helen Clarková poukazuje na podstatnou a strategickou roli systému železnice pro dopravu budoucnosti. Hlavně v souvislosti s ochranou životního prostředí a rostoucími cenami pohonných hmot.

Pro Nový Zéland je odkoupení drah a trajektů zpět do rukou státu dalším spektakulárním ústupem od „novozélandského zázraku", jak nazýval s obdivem svět reformmní program Kiwiů v uplynulém desetiletí.

Vláda ve Wellingtonu už roku 2001 koupila za miliardu dolarů (505 milionů eur) privatizovanou leteckou společnost Air New Zealand, která byla předtím rovněž státní. Vzdušného přepravce tím zachranila před zánikem.

Finanční injekce ve výši zhruba jedné miliardy dolarů přinesla kýžený účinek.

Dnes jsou aerolinky, v nichž má stát 76procentní podíl, opět ziskové.

Foto: Profimedia