Tři roky poté, co Čínou otřásl ohromný skandál kolem mléka s průmyslovou chemikálií melaminem, se země v posledních týdnech opakovaně otřásla pod náporem nových případů zdraví nebezpečného jídla. Na seznam přibyla například nemocná prasata, která skončila v šunce. Nudle vyrobené z kukuřice, inkoustu a parafínu. Rýže kontaminovaná těžkými kovy. Klobásky ze shnilého masa a hnojiva. Anebo maso, jež díky bakteriím ve tmě namodrale září.
Tahle záplava skandálů se objevila navzdory tomu, že čínská vláda v roce 2009 přijala nový zákon o bezpečnosti potravin, který měl veřejnost uklidnit a vnést do potravinářství tvrdé kontroly zajišťující zdravotní nezávadnost produktů.
Nyní se ale podle odborníků ukazuje, jak neúčinná přijatá pravidla jsou. V úterý například článek ve státním listu Global Times uvedl, že se možná státní potravinoví inspektoři nechali podplatit, aby "přehlédli" to, že se do potravního řetězce dostávají nemocná prasata. Tyto praktiky vytvořily nový trh pro mršiny prasat uhynulých na nemoci, jejichž maso by mělo být zničeno, ale místo toho se zpracovávají do potravin. Podle listu se takovýmto způsobem na čínský trh dostane 20 až 30 milionů uhynulých vepřů ročně.
V pondělí vydalo čínské ministerstvo zdravotnictví seznam 151 zakázaných potravinových přísad a vláda slíbila, že ještě letos přijme nová pravidla bezpečnosti potravin, čímž podle odborníků nepřímo přiznala, že dva roky starý zákon jednoduše nefunguje.
"Příčin problémů s bezpečností potravin v Číně je mnoho," řekl Pao Čcheng-šeng, profesor šanghajské Univerzity politologie a práv. "Jedním z aspektů je, že čínský právní systém je neúplný. Spousta pravidel je nejasných, což způsobuje právní mezery."
Může za to inflace?
V centrální čínské provincii Chu-nan bylo o víkendu hospitalizováno 91 vesničanů, kteří snědli vepřové, jež bylo zřejmě kontaminované clenbuterolem, látkou dávanou prasatům, aby bylo jejich maso libovější. Lékaře muselo celkem vyhledat 286 vesničanů.
Navzdory ujištěním, že se z trhu podařilo stáhnout a zničit všechny mléčné produkty kontaminované melaminem, se znovu a znovu výrobky s touto průmyslovou chemikálií objevují. Při posledním nálezu zabavily úřady ve městě Čchung-čching na jihozápadě Číny 26 tun sušeného mléka s melaminem.
Všechny tyto skandály čím dál tím víc matou zákazníky, kteří nevědí, komu a čemu mohou věřit. "Už je to tak zlé, že nikdo neví, které jídlo je bezpečné a které jedovaté," postěžovala si pekingská úřednice Čang Li-chua.
Podle odborníků, na něž se odvolává list Los Angeles Times, ale může být situace ještě horší, a to kvůli dopadu inflace na výrobce potravin. Index spotřebních cen dosáhl v Číně minulý měsíc dvaatřicetiměsíčního maxima, což vyvíjí ohromný tlak na zemědělce a potravináře platící za nákladnější suroviny a dražší distribuci. Vládní cenová kontrola přitom často znamená, že tíži těchto nákladů nemohou přenést na spotřebitele.
Za těchto zhoršujících se podmínek čím dál tím víc výrobců začíná zvažovat, jakým způsobem snížit náklady, aby se udrželi v podnikání. "Inflace pravděpodobně zvyšuje možnost, že pouliční prodejci nebo zemědělci budou prodávat kontaminované potraviny nebo do nich přidávat nelegální látky, aby vydělali víc či snížili náklady," řekl pekingský profesor ekonomie Chu Sing-tou.
Jang Kuo-jing, bývalý generální manažer čínské společnosti zpracovávající vepřové maso, přirovnal nynější čínskou krizi k situaci, kterou v roce 1906 popsal Upton Sinclair ve svém nejznámějším románu Džungle (The Jungle), v němž vylíčil poměry na jatkách v Chicagu."Nemyslím si, že by to mělo co dělat s morálním úpadkem," řekl Jang v rozhovoru pro Global Times. "USA si tím prošly před sto lety. Tchaj-wan před pár desítkami let. Je to věc trhu, v němž žijeme. Je to věc lidí, kteří se snaží vydělat peníze a přežít."
