Barack Obama se otevřeně vyjádřil pro vznik Palestiny v hranicích roku 1967, zdaleka to ale neznamená příslib, že uzná vyhlášení nezávislosti. To Palestinci plánují na září, vzápětí budou také chtít vstoupit do OSN. Americké právo veta v Radě bezpečnosti bude klíčové.
"Spojené státy věří, že jednání by měla vyústit ve vznik dvou států, s trvalými palestinskými hranicemi s Izraelem, Jordánskem a Egyptem a trvalými izraelskými hranicemi s Palestinou. Hranice Izraele a Palestiny by měly spočívat na liniích z roku 1967 se vzájemně dohodnutými výměnami území," pronesl Obama ve svém projevu věnovaném arabskému islámskému světu. Územní výměny se týká více než stovky židovských osad, jež vznikly na okupovaném území a kde dnes žije na 280 tisíc lidí.
Prezident však zdůraznil, že pro vznik palestinského státu se napřed musí vyřešit bezpečnost v regionu. Palestinci také nesmí zpochybňovat právo Izraele na existenci, snaha o izolaci Izraele v OSN prý rovněž jejich nezávislosti nepomůže.
I tak Palestinci doufají: vloni Obama vyjádřil naději, že do září 2011 (kdy se na výročním shromáždění OSN sejdou světoví vůdci) bude Palestina přijata. Bílý dům pak upřesnil, že nešlo o výzvu k hlasování o palestinském členství, ale o osobní názor Baracka Obamy.
Palestina má ještě daleko k tomu, aby byla skutečným státem. Její nezávislost podporuje více než polovina členů (nejméně 112), což je slušný potenciál k existenci samostatného státu. Nepostačí to však na přijetí do Organizace spojených národů, jež se bere za klíčové potvrzení suverenity státu. Momentálně mají Palestinci status pozorovatele v OSN, tedy bez hlasovacích práv.
Kandidátská země musí nejprve podat žádost patnáctičlenné Radě bezpečnosti, kde mají USA, Francie, Británie, Rusko a Čína veto. Až s jejím souhlasem může hlasovat Valné shromáždění, pro jehož souhlas jsou potřeba dvě třetiny hlasů - momentálně 128 z 192. Klíčové pro Palestinu bude tedy první kolo, tedy získat pět velmocí s vetem.
Evropské země se poslední dobou jeví palestinské nezávislosti nakloněny, francouzský prezident se nedávno vyjádřil, že by k uznání přistoupil, pokud se mírové rozhovory zaseknou. Moskva podporuje palestinskou nezávislost už roky, nakloněn jí je i Peking - obě komunistické mocnosti uznaly nezávislost Palestiny, když ji roku 1988 vyhlásil tehdejší vůdce Jásir Arafat. Zbývá tedy přesvědčit Washington.
