Jaderný program
Odstoupíme od dalších bodů dohody, řekl prezident Íránu

Írán v pátek odstoupí od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015, tentokrát od těch, které se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu. V televizním projevu to řekl íránský prezident Hasan Rúhání. Írán letos začal dohodu vypovídat kvůli přístupu Spojených států, které loni od dohody odstoupily a obnovily protiíránské sankce.

Írán zatím proti povolenému limitu zvýšil zásoby obohaceného uranu a začal uran obohacovat na více než povolených 3,67 procenta.

"Učiníme veškeré kroky, které jsou nezbytné k ochraně práv a národních zájmů Íránu. Náš třetí krok (v odstoupení od smlouvy) zahrnuje vývoj odstředivek. K tomuto kroku přistoupíme v pátek," sdělil Rúhání.

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí uran obohatit nad 85 procent.

Dohoda předpokládala, že z počtu 19 tisíc instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používaly před uzavřením dohody, jich Írán nechá nainstalovaných 6104 a že půjde jen o starý typ IR-1. Obohacovat uran jich dalších deset let mělo jen 5060 a jen v hlavním íránském jaderném zařízení v Natanzu. Další typy odstředivek Írán neměl deset let od dohody používat. Odpojit měl tisíc centrifug nové generace IR-2M.

Dohoda byla sjednána s cílem zpomalit íránský jaderný výzkum, protože bylo podezření, že Írán usiluje o jadernou zbraň. Teherán to vždy popíral, ale na dohodu přistoupil, protože mu přinesla zrušení mezinárodních sankcí. Současná americká administrativa, která se na vyjednávání nepodílela, dohodu považuje za neúčinnou. Její protiíránské kroky mají Teherán přimět vyjednávat znovu a o kvalitnější dohodě.