Úřadující izraelský premiér Ehud Olmert chce pokračovat v nepřímých mírových jednáních se Sýrií, která byla přerušena poté, co v září rezignoval kvůli korupčním skandálům. Oznámil to dnes jeho mluvčí, podle něhož se tak Olmert chce vyhnout diplomatickému vakuu po dobu, než po únorových předčasných volbách vznikne nová vláda.
Po Olmertově rezignaci byla sestavením nového kabinetu pověřena dosavadní ministryně zahraničí Cipi Livniová, která Olmerta nahradila v čele největší vládní strany Vpřed (Kadima). Její jednání s potenciálními koaličními partnery ale ztroskotala a Izrael čekají předčasné volby, stanovené na 10. února. Jejich vítěz bude mít na sestavení vlády lhůtu 42 dnů, takže Olmert povede přechodnou vládu ještě nejméně čtyři měsíce.
"Premiér je přesvědčen o důležitosti pokračování rozhovorů se Sýrií," citovala agentura Reuters mluvčího Marka Regeva.
Podle ministra obrany Ehuda Baraka ze Strany práce, která je současným koaličním partnerem Vpřed, může Olmert pokračovat v mírových jednáních se Sýrií i s Palestinci. Vzhledem k přechodnému mandátu své vlády prý ale nemá autoritu pro případné uzavření mírové smlouvy.
Sýrie podle zdroje z Olmertovy kanceláře s obnovou jednání zprostředkovaných Tureckem souhlasila. Nový termín pátého jednacího kola, které bylo v září odloženo kvůli vnitropolitickému dění v Izraeli, má být podle dnešního izraelského listu Haarec stanoven příští týden. Nadcházející kolo jednání bylo svého času označeno za klíčové, protože na něm Izrael i Sýrie údajně chtěly dosáhnout shody o principech, za nichž by byly ochotny zasednout k přímým jednáním.
Izrael a Sýrie jsou formálně od roku 1948 ve válečném stavu; v roce 1949 podepsaly pouze dohodu o příměří. Izraelsko-syrské mírové rozhovory uvízly na mrtvém bodě před osmi lety. Jejich klíčovým problémem je vrácení Golanských výšin, které Izrael obsadil ve válce v roce 1967 a jejichž část stále ještě okupuje.
V roce 2000 jednání ztroskotalo na neshodách o tom, kam až se mají Izraelci ze strategických Golan stáhnout. Tehdejší syrský prezident Háfiz Asad odmítl kompromisní nabídku Izraele na stažení izraelských vojáků za hranici platnou do války v roce 1967 pod podmínkou, že si židovský stát udrží kontrolu nad Tiberiadským jezerem.
Foto: AP
