Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dnes vyzval svět, aby se do roku 2009 shodl na nové dohodě o klimatu. Na konferenci OSN o změnách podnebí na indonéském ostrově Bali dodal, že podrobné škrty v množství emisí skleníkových plynů mohou být dojednány až po skončení konference.
Pan Ki-mun tak vstoupil do sporu mezi Spojenými státy na jedné straně a Evropskou unií s několika rozvinutými zeměmi na straně druhé. Oba tábory se na konferenci nemohou dohodnout na konkrétních škrtech v množství skleníkových plynů, jejichž prosazení do závěrečného prohlášení se nejvíce brání Washington.
"Zoufalá nutnost"
Ten nechce připustit žádnou zmínku o vědeckých důkazech oteplování planety v důsledku skleníkových plynů či potřebě snížit množství skleníkových plynů o 25 až 40 procent do roku 2020 v porovnání s jejich množstvím v roce 1990.
Podle generálního tajemníka OSN je úkolem konference, která se na Bali koná od 3. do 14. prosince, dosáhnout shody o zahájení rozhovorů o nové dohodě, která by měla být následnicí současného Kjótského protokolu.
Ministrům životního prostředí, mezi nimiž Českou republiku zastupuje Martin Bursík, Pan Ki-mun řekl, že změny klimatu jsou "morální výzvou naší generace", a zdůraznil "zoufalou nutnost" zasáhnout proti stoupající hladině moří, záplavám, suchu, hladomoru a vymírání živočišných druhů.
"Je čas jednat"
"Nyní je čas jednat," řekl Pan ministrům, kteří se zatím neshodli na základních pravidlech 
pro rozšíření formálních rozhovorů o nové dlouhodobé globální dohodě o omezení emisí skleníkových plynů.
Ta by měla dosavadní Kjótský protokol ratifikovaný 37 státy rozšířit na všechny země. "Je třeba stanovit jednací agendu, cestovní mapu vedoucí k bezpečnější klimatické budoucnosti, doplněnou pevným časovým plánem, z nějž vzejde do roku 2009 nová dohoda," dodal. OSN chce, aby byla nová dohoda přijata na setkání v dánské Kodani koncem roku 2009.
Nový australský premiér Kevin Rudd dnes na konferenci předal Pan Ki-munovi formální dokumenty potvrzující, že Austrálie ratifikovala Kjótský protokol. Tento protokol byl schválen v roce 1997, v platnost však vstoupil až v roce 2005, kdy ho ratifikoval dostatek zemí.
Jeho cílem je stabilizování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, čímž by se zabránilo rychlým změnám klimatu. Státy, které Kjótský protokol ratifikovaly, se tím zavázaly snížit průměrně emisi skleníkových plynů o pět procent pod hodnoty z roku 1990 do let 2008-2012.
Spojené státy, které nyní zůstávají jedinou vyspělou zemí odmítající protokoly podepsat, svůj odmítavý postoj zdůvodňují poukazem na to, že se mezinárodní závazky snižování emisí nevztahují na průmyslově se rozvíjející země, což znevýhodňuje vyspělé státy.
Foto: AP
