Situace, kdy se federální vláda v USA musí obejít bez značné části financí a funguje v nouzovém režimu, nastala od roku 1976, kdy byl schválen současný model, již celkem dvaadvacetkrát. Takzvaný shutdown, který nyní platí od 1. října, dnes vstoupil do 36. dne, a stává se tak rekordním v historii podle délky trvání. Dosud byl rekordní shutdown z přelomu let 2018 a 2019, tedy z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, který trval 35 dní.
Obecně platí, že americká administrativa kvůli pozastavenému přísunu peněz omezí či zruší fungování některých úřadů a služeb, uzavře také například některé památky a národní parky, statisíce státních zaměstnanců musejí nastoupit na nucenou neplacenou dovolenou. Zachovány naopak zůstávají všechny vládou financované činnosti nezbytně nutné pro běžný chod státu a pro ochranu lidí a majetku. Jde například o zajištění akutní zdravotní péče, národní bezpečnosti či pomoci obětem katastrof. Téměř beze změny fungují i poštovní služby, věznice, daňové úřady, řízení letového provozu či výroba elektřiny.
Vybrané případy platební neschopnosti americké vlády, takzvaného shutdownu, od roku 1980 (řazeno podle délky trvání):
36 dní - Aktuálně probíhající shutdown, který dnes vstoupil do 36. dne, a stal se tak rekordním v historii. Začal 1. října neschválením návrhu na prodloužení financování federální vlády v Senátu. Republikáni předložili návrh na dočasné prodloužení financování federální vlády do 21. listopadu, který předtím schválila Sněmovna reprezentantů. Pro jeho schválení však potřebovali většinu 60 senátorů ze 100. To znamenalo, že pro schválení návrhu museli získat podporu i několika demokratických zákonodárců. Nakonec pro text zvedlo ruce 55 senátorů a 45 bylo proti. Pro hlasovali tři demokraté, proti byl jediný republikán. Demokraté svůj souhlas podmiňovali tím, aby republikáni souhlasili se zrušením škrtů v programu zdravotního pojištění Medicaid a prodloužením dotací podle zákona o dostupném zdravotním pojištění.
35 dní - Shutdown z přelomu let 2018 a 2019 začal 22. prosince 2018, kdy americké federální úřady začaly fungovat v omezeném režimu, protože dočasný vládní rozpočet neměl kvůli požadavku tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa na financování stavby zdi na mexické hranici šanci získat podporu v horní komoře Kongresu. Sněmovna reprezentantů nakonec 26. ledna 2019 schválila zákon, který nejprve obnovil financování vládních úřadů na dobu tří týdnů. Stejným způsobem předtím rozhodl i Senát a zákon podepsal i Trump, který přistoupil na návrh dočasného uvolnění financí.
22 dní - Třetí nejdelší státní shutdown skončil po 22 dnech v lednu 1996 za úřadování Billa Clintona. Kvůli sporu prezidenta s Kongresem o rozpočtu tehdy muselo zůstat nuceně doma zhruba 780.000 státních zaměstnanců. Některé průzkumy ukázaly, že veřejnost z přerušení činnosti vlády z velké části vinila republikány v Kongresu. Někteří analytici uvedli, že spor pomohl Clintonovi ke znovuzvolení v roce 1996.
16 dní - V roce 2013 Kongres rozpočet zablokoval kvůli sporu o zdravotnickou reformu prezidenta Baracka Obamy. Rozkol trval přes dva týdny a hrozilo, že zákonodárci znemožní i zvýšení dluhového stropu, což mohlo situaci dál zhoršit. Nakonec se Spojené státy takovému scénáři vyhnuly, když se republikáni a demokraté domluvili na kompromisu. Odvrátili tak hrozbu neschopnosti americké vlády splácet dluhy. Ta by mohla způsobit značnou újmu americké i světové ekonomice.
Šest dní - Shutdown začal v polovině listopadu 1995 poté, co prezident Bill Clinton vetoval druhý zákon o dočasném financování provozu vlády. Třebaže jednání o rozpočtu pokračovala, Bílý dům nařídil vedoucím všech federálních ministerstev a úřadů, aby začali odesílat zaměstnance na nucenou neplacenou dovolenou a přijali další opatření, mezi nimiž bylo zastavení publikace vládních statistik, vydávání pasů a víz, provozu státních pamětihodností a parků. Po šesti dnech krize skončila kompromisem mezi Clintonem a republikány ovládaným Kongresem přijetím rozpočtového provizoria bez podmínek a škrtů.
