Íránský prezident Hasan Rúhání dnes na mezinárodním fóru v Davosu nadbíhal EU a USA. Předpověděl normalizaci vztahů Íránu s Evropou, jakmile se začne plnit loňská dohoda o jaderném programu. Spojeným států pak nepřímo nabídl opětovné otevření jejich velvyslanectví v Teheránu.
Ve svém vystoupení Rúhání vyzýval zahraničí k investicím v Íránu, hlavně v ropnm průmyslu. Teherán chceš pod něj výrazně zlepšit své vztahy se Západem.
Ve švýcarské televizi RTC prezidebt dokonce v souvislosti s politikou uvolňování zmínil znovuotevření velvyslanectví Spojených států v Teheránu.
Američané přerušili diplomatické styky s Íránem v roce 1979, kdy írránšzí studenti a další aktivisté vtrhli během protestů v Teheránu na ambasádu USA a udělali z jejích pracovníků rokojmí.
Nedávno podepsaná dohoda při jednáních 5 + 1 předpokládáuvolnění části protiíránských sankcí za to, že Írán omezí svůj jaderný program.
Íránci už přerušili obohacování uranu nad pět procent. Sankce mají být uvolněny co nejdříve. Šest světových mocností loni v listopadu s Iránem vyjednalo průlomovou dohodu o jaderném programu. Je ale dočasná a bude třeba dále pokračovat v jednání o dohodě trvalé.
Sankce, které na Teherán postupně svět uvalil za jeho nevyjasněný jaderný program, se týkají finančních institucí i obchodů s ropou.
Rúhání řekl, že Írán vyjednává i se Spojenými státy, avšak očekává od nich nejenom slova, ale také činy. Mezi šesticí vyjednávajících zemí jsou USA, s nimiž Írán nemá 35 let diplomatické vztahy.
Rúhání loňskou dohodu označil za hlavní událost od islámské revoluce (v roce 1979) a ujistil, že Írán nestojí o atomovou bombu. "Nikdy jsme ji nechtěli mít a nebudeme to chtít ani v budoucnu," řekl.
V mezinárodních vztazích si podle něj Írán přeje zlepšit vztahy se sousedy a spolupracovat s evropskými zeměmi. "Žádná země nedokáže své problémy vyřešit sama a my jsme na stejné lodi," řekl prezident. Sousední státy, o jejichž spolupráci Írán stojí, jsou prý Turecko, Irák, Pákistán, Afghánistán a země Střední Asie, zejména kavkazské oblasti.
Nezmínil se o Saúdské Arábii, která zůstává hlavním regionálním soupeřem Íránu.
V debatě o otevření Íránu ostatním státům, Rúhání řekl, že se to týká všech, které Íránská islámská republika uznává. Dotaz směřoval na Izrael, s nímž Írán neudržuje styky a neuznává ho. Izraelská vláda vytrvale poukazuje na nebezpečí íránského jaderného programu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes v Davosu rovněž vystoupí, v bezprostřední reakci vyvracel téměř každý z Rúháního výroků. Podle něj se "režim ajatolláhů skrývá za Rúháního úsměvy, avšak Rúhání dále podvádí celý svět".
Pláče prý nad vražděním nevinných v Sýrii, ale Íránci sami přitom nedávno povraždili desítky nevinných lidí. Prosazuje přístup k technologiím, přičemž Írán lidem blokuje internet. Hovořil o ukončení ovlivňování dění v Sýrii zvenčí, přičemž "Írán vyzbrojuje vládu Bašára Asada a učí bojovníky Hizballáhu zabíjet nevinné Syřany".
Netanjahu nevěří, že Írán chce jadernou technologii jenom k energetickým účelům, protože si ponechal své centrifugy na obohacování uranu, těžkovodní reaktor a protože se vyzbrojuje mezikontinentálními balistickými střelami určenými pro jaderné hlavice.
Při dotazech po Rúháního projevu došlo na otázku týkající se Sýrie, jejíž vládu Írán v konfliktu proti opozici podporuje. Rúhání prohlásil, že nejlepší řešení syrského konfliktu spatřuje v uspořádání "svobodných a demokratických voleb".
Nové íránské vedení prý chce Írán otevřít západním investicím a technologiím a stojí také o celkové přiblížení k Západu. Rúhání pozval evropské podniky, zejména velké energetické skupiny, aby využily příležitostí, jež se v Íránu naskýtají.
Írán "je připraven ke konstruktivní spolupráci, která zlepší globální energetickou bezpečnost s využitím jeho velkých ropných a plynových zdrojů," prohlásil prezident.
