Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a poté také Jemen oznámily přerušení diplomatických vztahů s Katarem. Jako důvod uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace a destabilizuje bezpečnost v regionu. Rozpoutala se tak jedna z největších roztržek mezi blízkovýchodními ropnými velmocemi. Kvůli sporu stouply ceny ropy o více než o jedno procento. Spojené státy v reakci vyjádřily přesvědčení, že konflikt neovlivní společný boj proti terorismu.
Zmíněné země rovněž oznámily, že přerušují pozemní, letecké i námořní spojení s Katarem. Saúdská Arábie uvedla, že uzavře s Katarem svou hranici, čímž de facto odřízne tuto malou zemi od zbytku Arabského poloostrova. Řada arabských leteckých společností, včetně aerolinií Emirates či Etihad Airways, informovala, že ruší spojení s katarským hlavním městem Dauhá.
Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty ihned začaly z Kataru stahovat své diplomaty a nařídily svým občanům, aby katarské území opustili. Katařané, kteří v těchto zemích žijí či byli na návštěvě, mají dva týdny na to, se vrátili domů.
Saúdská Arábie obvinila Katar, že podporuje extremisty a šíří prostřednictvím médií jejich ideologii. Jak napsala agentura Reuters, šlo o evidentní narážku na vlivnou katarskou televizi Al-Džazíra.
"Katar podporuje množství teroristických a sektářských skupin, které narušují stabilitu v regionu, včetně Muslimského bratrstva, Islámského státu a al-Kajdy," konstatovala saúdskoarabská státní tisková agentura SPA. Podle ní Katar rovněž financuje radikální skupiny napojené na šíitský Írán, který je regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.
Katar, který bude hostit mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 a kde na letecké základně působí deset tisíc amerických vojáků, kritizoval přerušení diplomatických styků jako porušení katarské suverenity. Uvedl, že k přerušení vztahů nebyly legitimní důvody, a postěžoval si, že čelí lživé kampani.
Stávající krize vznikla poté, kdy se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Sání. Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je "islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky". Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři.
Několik zemí Perského zálivu kvůli obavám z podpory islamistů ze strany Kataru odvolalo své velvyslance z této země už před třemi lety. Nynější opatření vůči Kataru jsou ale podstatně přísnější.
Saúdská Arábie například uvedla, že katarští vojáci budou vyloučeni z koalice, která pod saúdskoarabským vedením usiluje více než dva roky o vyhnání šíitských povstalců z jemenské metropole Saná. Mezinárodně uznávaná jemenská vláda Katar obvinila z podpory šíitských rebelů a přerušila s Dauhá styky.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson neočekává, že by rozhodnutí některých států Perského zálivu přerušit vztahy s Katarem ovlivnilo boj proti terorismu. Také Rusko uvedlo, že doufá, že kampaň vedená proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku nebude sporem narušena. Z letecké základny v Kataru provádějí USA nálety na pozice islámských radikálů v oblasti. V Bahrajnu má zase základnu americká pátá flotila. Další regionální velmoci Írán a Turecko vyzvaly zainteresované strany k dialogu.
