Ve Spojených státech po nedělním zabití vůdce teroristické sítě al-Kajda Usámy bin Ládina sílí debata o vojenském stažení z Afghánistánu. Volá po tom například prominentní demokratický kongresman Barney Frank. Hlavním důvodem amerického vojenského angažmá ve vzdálené středoasijské zemi podle něj bylo právě dopadení iniciátora útoků na USA z 11. září 2001.
Nyní tak Spojené státy mohou vojenskou anabázi ukončit, tvrdí Frank a další zastánci zastavení afghánské války. "Šli jsme tam, abychom dostali Usámu bin Ládina. A nyní jsme ho dostali. Myslím, že to posiluje mé stanovisko," řekl Frank. V pořadu televizní stanice CNN pak také podotkl, že Spojené státy by měly přestat "budovat stát" někde, kde o to nestojí.
Místo toho by se americká vláda měla zaměřit na domácí investice. USA prostě podle Franka nemůžou ucpat každou "krysí díru", kde se ukrývají teroristé. Odkazoval přitom na Jemen a další státy, kde teroristická síť al-Kajda našla útočiště. Podobné názory mají i někteří republikánští zákonodárci, jako třeba senátor Richard Lugar.
Člen Sněmovny reprezentantů Dana Rohrabacher si navíc myslí, že USA by měly zrušit finanční pomoc Pákistánu. Islámábád podle něj považuje Američany za blázny a otevřeně spolupracuje s teroristy. Volání po ukončení amerických bojových operací v Afghánistánu přichází v okamžiku, kdy v zemi přibývá amerických obětí. Stanice CBS News uvedla, že letos by jich mohlo být vůbec nejvíce za více než devět let trvání konfliktu. Do konce dubna v zemi zahynulo 117 amerických vojáků, o 11 více než loni. Celkem dosud v Afghánistánu padlo nejméně 1475 Američanů.
Bílý dům nicméně trvá na dodržení současného záměru, jímž je postupné stahování amerických a dalších jednotek ze země od letošního července do konce roku 2014. "Prezident (Barack Obama) ve velmi pečlivě zvažovaném plánu pro Afghánistán stanovil, že úkolem číslo jedna je rozbít a nakonec porazit al-Kajdu. Dostat bin Ládina byla součást tohoto plánu, ne však jediná," uvedl v úterý mluvčí Bílého domu Jay Carney.
Stažení v nejnovějším průzkumu veřejného mínění provedeném Peweovým výzkumným centrem podporuje 48 procent Američanů, zhruba stejně jako před měsícem. Tehdy jich bylo 50 procent. Vzrostl ale podíl lidí, kteří očekávají americký úspěch v konfliktu. Zatímco v prosinci jich bylo 49 procent, v současnosti je to 64 procent.
Válkou v Afghánistánu reagovaly Spojené státy v roce 2001 na neochotu hnutí Taliban vydat předáky teroristické organizace al-Kajda podezřelé z přípravy útoků z 11. září téhož roku. Nyní jde o nejdelší konflikt v americké historii. Obama jej označil za válku z nutnosti a po nástupu do funkce značně zesílil americké vojenské úsilí jak v Afghánistánu, tak v sousedním Pákistánu.
