Ničivý cyklon, jenž se o víkendu přehnal přes Barmu (Maynmu), může otřást mocí generálů, kteří vládnou zemi. Mohl by tak dosáhnout větší změny, než jakou dokázaly prosadit prodemokratické demonstrace a mezinárodní sankce. Píše o tom agentura AP ve chvílích, kdy se v Barmě vzhledem k počtu pohřešovaných začíná hovořit o 60 až 100 tisících mrtvých.
Přírodní katastrofy samy o sobě jen zřídka spouštějí změny, namísto toho ale pomáhají podkopat už zkorumpované nebo hroutící se systémy. Lidé v Barmě si nemyslí, že je ve vzduchu revoluce. Ne v době, kdy ještě pohřbívají své zemřelé, jejichž počet už přesáhl 22 tisíc.
Cyklon však zasáhl zemi jen týden před referendem o nové ústavě, která měla podle představ junty v hlasování bezpečně uspět.
Volby nyní dávají obyvatelstvu vzácnou a relativně bezpečnou šanci, jak vyjádřit svou nespokojenost s juntou. Čím vyšší bude bilance katastrofy a čím méně účinná bude vládní zapojení do odstraňování jejích následků, tím snazší bude zpochybnit právo armády na vládu v zemi.
Ve společnosti, která je značně pověrčivá, je už teď junta spojována s negativní atmosférou, jež obklopuje tragédii. "Souběh cyklonu a hlasování může být pro mnoho Barmánců signálem, že armáda by měla přijít o moc," říká David Steinberg, expert na Barmu z americké Georgetownské univerzity.
Podle něj obyvatelé některých částí Asie činí své vládce zodpovědné i za přírodní podmínky. Pokud přijde katastrofa, vláda u takových lidí ztratí "nebeské posvěcení" svého mandátu.
Armáda dlouho vládla za pomoci strachu, zejména od roku 1988, kdy byly při potlačení prodemokratických demonstrací zabity tisíce lidí. Tento dojem ještě zesílil loni, kdy byly silou potlačeny prodemokratické protesty vedené buddhistickými mnichy. Nejméně 31 lidí při nich zahynulo a tisíce byly zatčeny.
"Ohromil mě kontrast mezi rychlou a tvrdou reakci armády na loňské události s jejich typicky pomalou a nedostatečnou reakcí na současnou katastrofu," říká Sean Turnell, specialista na Barmu z australské Macquarieské univerzity. "Následky přírodních pohrom likvidují armády všude na světě. Jenom ne v Barmě," dodal.
Zatímco armáda a další vládní organizace zůstávaly v pondělí po přechodu cyklonu v ulicích Rangúnu, civilisté a buddhističtí mniši společně za pomoci seker a nožů čistili silnice od kmenů stromů, které vyvrátil vítr o rychlosti 190 kilometrů v hodině. "Kde jsou všichni ti lidé v uniformách, kteří byli vždy připravení bít civilisty?" ptal se jeden z obyvatel města, který si v obavě z odplaty nepřál uvést své jméno. "Měli by se vší silou zapojit do odklízecích prací a obnovit dodávky elektřiny," dodal.
Obyvatelé Barmy si pravděpodobně zapamatují, kdo jim v době potřeby pomohl. "Jestliže buddhističtí mniši rychle pomáhali, jak je to v asijských zemích obvyklé, rozdíl mezi jejich chováním a přístupem junty jen dále oslabí zbytky hodnověrnosti vlády," říká expert na přírodní katastrofy Ben Wisner.
Potřeba pomoci při odstraňování následků cyklonu staví před barmskou juntu další dilema - v jakém rozsahu povolit pomoc ze zahraničí. Pokud armáda dovolí mnoha cizincům vstup do země, riskuje tím nechtěné rozšíření vnějšího vlivu. Zahraniční humanitární organizace by také mohly získat ocenění Barmánců za záchranné práce na úkor junty. Pokud však armáda zahraniční pomoc nepovolí, jakékoli zhoršení životního standardu obyvatel půjde výlučně na její vrub.
"Tvrdý dopad přírodní katastrofy vyvolá u veřejnosti vztek, zvláště když uvidí neadekvátní reakci státu vůči lidem, které cyklon postihl," říká Alpaslan Ozerdem z britské univerzity v Yorku. "Obraz státu jako otcovské figury, která tvrdou rukou všechny chrání, se následně zhroutí," dodává.
V nedávné minulosti lze vysledovat příklady, kdy katastrofy pomohly nastartovat cestu k reformám. V roce 1985 postihlo Mexiko zemětřesení, jehož následky předznamenaly ztrátu moci zdejší Institucionální revoluční strany. Zemětřesení v Nikaragui v roce 1972 vedlo k pádu diktátora Anastasia Somozy.
Neadekvátní odpověď pákistánské vlády na cyklon, který v roce 1970 zpustošil zemi, vedla k odtržení východní části Pákistánu a vzniku Bangladéše.
Foto: Reuters a AP
