Iráčané půjdou v sobotu k parlamentním volbám, které jsou prvními od porážky teroristické organizace Islámský stát (IS) v této blízkovýchodní zemi. Za mírného favorita voleb je považován současný premiér Hajdar Abádí, kterého podle průzkumů podporují nejen šíité, ale i řada sunnitů. Na nového premiéra čeká zejména úkol nastartovat ekonomickou obnovu zničené země a ustát nejnovější napětí mezi Washingtonem a Teheránem, dvěma důležitými partnery Iráku.
Na 24 milionů iráckých voličů má v sobotu možnost zvolit 329 členů jednokomorového parlamentu. O křeslo v parlamentu se uchází téměř sedm tisíc lidí z desítek stran a koalic. Mezi kandidáty je také na dva tisíce žen, které se budou ucházet o 83 křesel. Ženy mají totiž zaručeno 25 procent míst v parlamentu, devět křesel je vyhrazeno pro irácké menšiny (z toho pět mají křesťané).
Žádná ze stran zřejmě ani letos nezíská v parlamentu většinu, takže sestavování vlády může trvat i několik měsíců. Největší šance mají šíitské strany čtyř lídrů: premiéra Abádího (66), expremiéra Núrího Málikího (67), vůdce šíitských lidových milicí Hádího Ámirího (63) a vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra.
Podle dubnového průzkumu by kolem 24 procent mohla získat aliance současného premiéra nazvaná Irácké vítězství, kterou Abádí založil loni v prosinci po vítězství irácké armády a šíitských milic nad teroristy z IS. Ti ovládali před čtyřmi lety asi třetinu iráckého území, nyní však ještě ohrožují region u hranic se Sýrii. Radikálové z IS totiž ovládají ještě menší oblast na severovýchodě Sýrie.
Abádího by si do úřadu premiéra podle dubnového průzkumu přálo asi 60 procent ze 37 milionů Iráčanů. Podporu má i v sunnitských oblastech, kde lidé oceňují, že armáda oblasti osvobodila od IS. Přes dva miliony Iráčanů ale vyhnala válka s IS ze svých domovů, které byly při bojích mnohde zcela zničeny.
Po pádu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003, kterého svrhla invaze mezinárodní koalice v čele s USA, byli sunnité v Iráku diskriminováni. Sektářské násilí přispělo i k nárůstu moci radikálů z IS. Na rozdíl od Málikího, který byl premiérem osm let, se jeho nástupci Abádímu podařilo sektářské násilí v zemi zklidnit.
Letos se o přízeň voličů ucházejí i dvě sunnitské aliance, za nimiž jsou dva současní viceprezidenti Usáma Nudžajfí a Ajád Aláví. Podle některých expertů dají ale mnozí voliči i v sunnitských provinciích přednost pragmatickému přístupu a budou volit spíše koalici premiéra Abádího. Ten má podle analytiků i větší šanci přilákat investory do zničené ekonomiky.
Na nového premiéra čeká také problém autonomního Kurdistánu, kde se loni na podzim většina obyvatel vyslovila v referendu pro nezávislost. Tamní regionální vláda chtěla získat mandát pro jednání s Bagdádem, který ale o nezávislosti jednat odmítá a který po plebiscitu poslal armádu do oblastí, jež nejsou součástí autonomního Kurdistánu, ale Kurdové je od roku 2014 ovládali.
