Požár kina, který zažehl islámskou revoluci. Zdařila se po půl roce

Zahraničí
19. 8. 2018 05:50
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Požár kina v jihoíránském Abadánu, při kterém 19. srpna 1978 zahynulo více než čtyři sta lidí, se stal jedním ze spouštěčů islámské revoluce, která v zemi o zhruba půl roku později zvítězila. Dodnes se přitom jen spekuluje o tom, kdo za tragickým žhářským činem stál. Režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího, známý svou krutostí k opozici, přičítal vinu islamistickým teroristům, zatímco jeho odpůrci obviňovali tajnou policii SAVAK.

Nový islamistický režim v únoru 1979 sice popravil jednoho policistu, nejspíš neprávem obviněného ze zinscenování požáru, a v roce 1980 byl popraven jediný že čtyř přeživších žhářů, skuteční strůjci útoku však zůstávají nejistí. Průběh onoho srpnového večera se dá navíc zrekonstruovat. V kině Rex v chudé čtvrti důležitého ropného centra Abadán dávali film otevřeně kritizující režim, na který dorazilo na sedm set diváků, včetně žen a dětí.

Pachatelé nejprve zabarikádovali dveře, polili je benzínem a zapálili. Diváci chtěli utéct nouzovými východy, ty ale byly z rozhodnutí úřadů - prý jako opatření proti terorismu - zamčené. Uniknout se podařilo jen třem stům lidí, ale většina utrpěla popáleniny nebo se nadýchala kouře. Přesný počet obětí požáru, který se stal v den 25. výročí puče, jenž vynesl k moci šáha, zůstává dodnes nejasný. Zpráva Amnesty International z roku 1980 hovoří o 438 mrtvých, mezi ně ale počítá i popravené.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/AP/HASAN SARBAKHSHIAN

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ